Evropská unie by mohla zavést vlastní digitální peněženky, počítalo by se i s vytvořením e-identit

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Ambice k vytvoření digitální peněženky stouply díky koronavirové pandemii, která s sebou nesla velký nárůst on-line služeb, referuje Reuters. Agentura zmiňuje i připravený více než sedmdesátistránkový dokument, který se novou platformou zabývá.

Pokud by se projekt realizoval, mohli by si občané států Evropské unie vytvořit digitální identitu. Kromě důležitých přístupových údaju v soukromé i veřejné sféře a možnosti platit skrz chytrý telefon by měla obsahovat digitální verzi občanského průkazu. 

Podle Financial Times by aplikace, ke které by mohl být přístup i skrze otisky prstu nebo skenování sítnice, měla obsahovat i jiné dokumenty – například řidičský průkaz. Reuters s odvoláním na výše zmíněný dokument EU ještě zmiňuje funkci elektronických – ověřených – podpisů. V současnosti hned 14 členských zemí nemá národní schéma pro elektronickou identitu.

„Evropská digitální identita nám umožní dělat věci, které děláme doma, v jakémkoli členském státě,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Bezpečná alternativa

Používání digitální peněženky by nebylo povinné, píše Financial Times. Lidé, kteří by se rozhodli aplikaci využívat, by ale mohli mít řadu výhod. Kromě flexibility také možnost mít své citlivé údaje v „extra-bezpečném digitálním ekosystému“. 

Digitální peněženka by měla být „jednoduchá, bezpečná a chránit lidi v on-line prostoru“, řekl britskému deníku zdroj, který se přímo setkal s plány na novou platformu. „Lidé budou mít také pravomoc rozhodovat, kolik informací o sobě poskytnou, zatímco soukromé společnosti jim to nedovolí,“ dodal zdroj.

Přijetí elektronické peněženky by mohlo přinést až 9,6 miliardy eur (zhruba 244 miliard korun) a za pět let vytvořit až 27 tisíc pracovních míst, uvádí se podle Reuters v dokumentu. Evropská komise by chtěla vydat technologickou sadu nástrojů pro zavedení peněženek do října 2022, informuje Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...