Evropská unie by mohla zavést vlastní digitální peněženky, počítalo by se i s vytvořením e-identit

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Ambice k vytvoření digitální peněženky stouply díky koronavirové pandemii, která s sebou nesla velký nárůst on-line služeb, referuje Reuters. Agentura zmiňuje i připravený více než sedmdesátistránkový dokument, který se novou platformou zabývá.

Pokud by se projekt realizoval, mohli by si občané států Evropské unie vytvořit digitální identitu. Kromě důležitých přístupových údaju v soukromé i veřejné sféře a možnosti platit skrz chytrý telefon by měla obsahovat digitální verzi občanského průkazu. 

Podle Financial Times by aplikace, ke které by mohl být přístup i skrze otisky prstu nebo skenování sítnice, měla obsahovat i jiné dokumenty – například řidičský průkaz. Reuters s odvoláním na výše zmíněný dokument EU ještě zmiňuje funkci elektronických – ověřených – podpisů. V současnosti hned 14 členských zemí nemá národní schéma pro elektronickou identitu.

„Evropská digitální identita nám umožní dělat věci, které děláme doma, v jakémkoli členském státě,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Bezpečná alternativa

Používání digitální peněženky by nebylo povinné, píše Financial Times. Lidé, kteří by se rozhodli aplikaci využívat, by ale mohli mít řadu výhod. Kromě flexibility také možnost mít své citlivé údaje v „extra-bezpečném digitálním ekosystému“. 

Digitální peněženka by měla být „jednoduchá, bezpečná a chránit lidi v on-line prostoru“, řekl britskému deníku zdroj, který se přímo setkal s plány na novou platformu. „Lidé budou mít také pravomoc rozhodovat, kolik informací o sobě poskytnou, zatímco soukromé společnosti jim to nedovolí,“ dodal zdroj.

Přijetí elektronické peněženky by mohlo přinést až 9,6 miliardy eur (zhruba 244 miliard korun) a za pět let vytvořit až 27 tisíc pracovních míst, uvádí se podle Reuters v dokumentu. Evropská komise by chtěla vydat technologickou sadu nástrojů pro zavedení peněženek do října 2022, informuje Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky.
18:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 4 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 6 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 9 hhodinami
Načítání...