Napětí na Tchaj-wanu kvůli Číně roste, riziko konfliktu je nejvyšší za celé desetiletí

Napětí kolem Tchaj-wanu pokračuje. Peking kolem ostrova pořádá sérii rozsáhlých námořních manévrů. Cílem je ukázat, že čínská armáda dokáže mobilizovat jednotky v několika oblastech najednou. Spojené státy kvůli tomu vyslaly do čínského vzdušného prostoru dva bombardéry.

Video Události
video

Události: Napětí na Tchaj-wanu

Opuštěné tanky na plážích tchajwanského ostrova Ťin-men jsou turistickou atrakcí, ale také symbolem neustálé hrozby čínské invaze. Na čínskou pevninu je to jen pár kilometrů. „Užívám si demokracii a svobodu tady na Tchaj-wanu. Ale vztahy přes průliv nejsou jednoduché. Hraje v nich roli spousta věcí, třeba Američané,“ říká obyvatelka ostrova Ťin-men pocházející z Číny Cchaj Jen-mej.

Riziko konfliktu je nejvyšší za desetiletí. Čínské stíhačky křižují tchajwanský obranný prostor tempem, které lze stěží ignorovat. Armáda zveřejňuje propagandu simulující invazi. Prezident Si Ťin-pching líčí převzetí ostrova jako nevyhnutelné v zájmu obrození čínského národa, které chce dokončit do roku 2049. Při návštěvě vojenské základny nařídil vojákům, aby se připravili na válku.

Křehkou situaci mohou zásadně ovlivnit Američané

Tchajwanská vláda nachází podporu u administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta se zdá být ochotná zpochybnit křehkou rovnováhu, kterou Washington v politice k Pekingu a Tchaj-peji udržuje. Jde o takzvanou strategickou nejednoznačnost.

„Neexistuje žádné konkrétní prohlášení, které by potvrzovalo, že USA by Tchaj-wan bránily vojensky,“ upozorňuje analytička z Global Studies Institute v Hongkongu Sze Fung Lee.

Peking očekává, že Trumpova vláda před koncem funkčního období ještě vyhrotí vztahy. Naposledy ho rozzlobila slova ministra zahraničí Mikea Pompea, že Tchaj-wan není součástí Číny. „Pompeo z vlastních sobeckých zájmů ignoruje zájmy čínského i amerického lidu, plete černé a bílé a šíří lži, aby překroutil veřejné mínění,“ reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Historicky Čína používá vůči Tchaj-wanu metodu cukru a biče. Od nástupu prezidentky Cchaj Jing-wen ale přerušila oficiální komunikaci a vyvíjí ekonomický, vojenský i diplomatický tlak.