Washington - Obamova administrativa kvůli ukrajinské krizi přehodnocuje svou politiku vůči Rusku. Podle agentury AP zvažuje mimo jiné rozmístění svých raket v Evropě. Ty by byly schopné v předstihu udeřit proti ruským zbraním. Podle vlády USA porušuje Rusko odzbrojovací dohodu z konce studené války. Moskva se zatím k americkým plánům nevyjádřila, nejprve je chce analyzovat.
Ukrajinská krize možná skutečně odstartovala druhou studenou válku. Jestli už Moskva podezřelé rakety opravdu rozmístila, není ovšem jasné. Podle AP ale Washington chystá protiopatření – mimo jiné naznačuje možnost zlepšení schopnosti amerických jaderných zbraní ničit vojenské cíle na ruském území. Zdrojem zprávy AP jsou podle ruských médií neutajené výňatky ze zprávy generála Martina Dempseyho, dosavadního předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil.
- Rusko podle Washingtonu porušuje dohodu o zničení jaderných raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že ji porušují Spojené státy budováním protiraketové obrany.
Podle AP se jeden z poradců šéfa Pentagonu Robert Scher v dubnu zmínil, že protiopatření by znamenala, že „bychom mohli napadnout rakety v Rusku“. Další představitel Pentagonu, Brian McKeon, v prosinci prohlásil, že tato možnost zahrnuje případné rozmístění pozemních střel s plochou dráhou letu v Evropě.
Na veřejnosti se pro popsání možností vojenské odpovědi používají nejasné termíny jako „kompenzační schopnost úderu“ či „protiopatření“ (výrazem „counterforce“ se v jaderné strategii míní odveta proti vojensky hodnotnému cíli, jako jsou sila mezikontinentálních raket, letiště pro bombardéry s jadernými pumami, přístavy jaderných ponorek či velitelská stanoviště).
Rusko by mohlo odpovědět rozmístěním raket Iskander
Rusko na americké plány zatím oficiálně nereagovalo. Kreml uvedl, že je chce nejprve podrobit analýze, informovala rozhlasová stanice Echo Moskvy. Neoficiálně se ale mluví o tom, že by Moskva na hrozbu rozmístění amerických jaderných zbraní i v těch částech Evropy, kde dosud nebyly, odpověděla rozmístěním raket Iskander a střel s plochou drahou letu u západních hranic.
Internetový list Gazeta.ru upozornil, že zatím není jasná reakce evropských spojenců na americké plány, nicméně varoval, že eskalace se dříve či později může vymknout kontrole.
Obama se původně snažil o restart americko-ruských vztahů
„Z politického hlediska se určitě jedná o novinku, zejména v kontextu Obamovy administrativy. Je to ale možná jediná logická odpověď na to, jakým způsobem se v poslední době Rusko chová,“ podotkl politický geograf Michael Romancov. „Současný americký prezident se s Ruskem snažil nastavit nové vztahy, odstranit jaderné zbraně, za což dostal Nobelovu cenu míru,“ připomněl Romancov.
Tyto plány ale Obamovi nevyšly. „Rusko přestalo být partnerem, se kterým je možné v této situaci normálně jednat. Možná je to pokus, jak přitlačit na pilu, aby Rusko upustilo trošku páry a začalo se vracet k jednacímu stolu,“ míní politolog.
Rozdíly oproti dobám studené války tu ale stále jsou – hlavně co se týká vojenských kapacit. „Nemáme tu ani ideologické soupeření, i když se Putin snaží Rusko prezentovat jako alternativu vůči zkaženému Západu. Jsou také široké ekonomické vztahy. Nicméně to, že je tu krize ve vztazích, která zde nebyla posledních 30 let, to je evidentní fakt,“ dodal Romancov.
Ruská agrese tématem nadcházejícího summitu G7
Šéf americké obrany Ashton Carter se v pátek sejde v Německu s americkými veliteli a diplomaty kvůli vypracování strategie proti ruské vojenské intervenci na Ukrajině. O víkendu se pak koná summit G7, na němž se bude rovněž probírat ruská agrese.
Americký prezident prý hodlá na summitu vyzvat vedoucí představitele Unie k zachování protiruských sankcí. Sektorové sankce vůči Rusku platí do 31. července, restrikce uvalené na osoby a firmy zatím do září. Rusko bylo ze skupiny G7 prozatím vyloučeno.
