Varšava - Roli katolické církve v polské společnosti, věk odchodu do důchodu či budoucí pozici země v rámci EU probrali dnes kandidáti na polského prezidenta ve druhé a zároveň poslední předvolební debatě. Současný prezident Bronislaw Komorowski i jeho vyzyvatel, europoslanec Andrzej Duda odpovídali na dotazy novinářů i svoje vzájemné otázky v poklidném tónu a bez emocí. Šance obou kandidátů jsou před nedělním druhým kolem prezidentských voleb vyrovnané.
Jediný poněkud překvapivý moment přišel hned na začátku, kdy Duda postavil na stolek svého rivala vlaječku vládnoucí Občanské platformy (PO), jejíž zájmy podle něho Komorowski navzdory své deklarované nadstranickosti v prezidentském úřadu dlouhodobě hájí. O tom se kandidát konzervativní strany Právo a spravedlnost snažil diváky přesvědčit při dotazu na optimální věk odchodu do důchodu. Jeho zvýšení Komorowski podle Dudy schválil v roce 2012 v souladu s přáním PO, která však o tomto nepopulárním bodě před volbami 2011 nemluvila.
„Mluvil jsem s mnoha lidmi, kdyby je (premiér Donald) Tusk neoklamal, nikdy by PO nevolili. A hned po volbách PO zvýšila věk a prezident to podepsal,“ kritizoval Duda svého soka s tím, že by se věk odchodu do důchodu měl snížit. Komorowski, který tento týden přišel s návrhem na odchod do důchodu po 40 odpracovaných letech, kontroval otázkou, kde vzít na to, aby šli Poláci brzy do penze.
Značnou část úseku debaty, který byl podle plánu věnován domácí politice, zabrala témata ze vzdálenější i nedávné historie. Oba politici odpovídali na dotazy o polském podílu na vraždění Židů za války či katastrofě polského prezidentského letadla z roku 2010. Zatímco Komorowski prohlásil, že PiS není ochotna připustit spoluvinu některých Poláků na vraždách Židů, Duda obvinil současnou vládu z neschopnosti objektivně vyšetřit smrt někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského a téměř stovky příslušníků polské elity u Smolenska.
Duda, kterého někteří kritici obviňují z toho, že je loutkou v rukou ultrakonzervativního šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, čelil dotazu, zda by měla být země řízena v souladu s katolickou vírou, což odmítl, a prohlásil, že Poláci mají právo na svobodné názory bez ohledu na náboženství.
Poslední část debaty byla věnována zahraniční politice, v níž se oba politici mimo jiné shodli na nutnosti co nejdůslednější ochrany země před potenciální hrozbou z Ruska. Názory euroskeptika Dudy a liberála Komorowského na míru evropské integrace a polské přijetí eura se naopak lišily, což je však dlouhodobě známo.
„Debatě chyběly jasné a výrazné momenty i nosné myšlenky,“ napsal v prvním komentáři zpravodajský web gazeta.pl.
