Rusko a USA jednají o výměně Whelana za dva Rusy

Rusko a Spojené státy posuzují možnost výměny bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, odsouzeného v Rusku k 16 letům vězení za špionáž, hned za dva Rusy vězněné v USA, Viktora Buta a Konstantina Jarošenka. Výměně by mělo předcházet udělení milostí oběma prezidenty, uvedla agentura Interfax.

„Washington a Moskva posuzují různé varianty, ale konečné rozhodnutí dosud nepadlo,“ upozornil nejmenovaný informovaný zdroj, který výměnu provázenou omilostněním označil za nejpravděpodobnější variantu.

Americké velvyslanectví na žádost o vyjádření odpovědělo, že nemá co dodat k pondělnímu prohlášení velvyslance Johna Sullivana. Ten v den vynesení rozsudku prohlásil, že není zplnomocněn jednat o výměně a že Američané neusilují o výměnu, ale o spravedlnost pro svého občana.

„Byla mu (Whelanovi) odepřena možnost předvolat svědky ve prospěch obhajoby, byla mu odepřena možnost spolupracovat s obhájcem. Toto je výsměch spravedlnosti, alespoň podle amerických standardů,“ zhodnotil moskevský proces velvyslanec Sullivan.

Týž den Whelanův obhájce Vladimir Žerebjonkov prohlásil, že v zákulisí slyší rady, aby nepodával odvolání proti verdiktu, ale aby se chystal na výměnu. Agenti ruské tajné služby FSB podle něj už při zatýkání před dvěma lety Whelanovi říkali, že ho vymění za Buta.

Obchodník se zbraněmi Viktor But byl odsouzen v USA v listopadu 2011 k 25 letům za mřížemi za spiknutí s cílem prodat kolumbijské povstalecké skupině FARC velkou zásilku zbraní. O dva měsíce dříve si pilot Konstantin Jarošenko vyslechl rozsudek, kterým byl poslán do vězení na 20 let kvůli pašování velké zásilky kokainu. But byl původně zadržen na žádost USA v Thajsku a Jarošenko v Libérii; Rusko marně protestovalo proti vydání svých občanů do Spojených států.

V minulosti se v médiích objevily zprávy, že Rusko chce za Buta a Jarošenka vyměnit uvězněného ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova. Ten se nakonec dostal na svobodu díky výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, dojednané po zvolení nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 6 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 8 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled