Odvrácená tvář kakaového průmyslu. Na afrických plantážích vládne chudoba a dětská práce

Dělníci a pěstitelé, pracující v africkém kakaovém průmyslu, se nachází pod hranicí chudoby. V oblasti jihozápadní Afriky, odkud pochází sedmdesát procent světového kakaa, totiž vládnou nízké mzdy a strádání. Ústřední roli zde také hraje obchod s lidmi nebo dětská práce. A ačkoliv proces pěstování kakaa může působit na první pohled idylicky, ve skutečnosti připomíná hororový scénář. V Pobřeží slonoviny natáčel Jakub Freiwald z týmu Reportéři ČT

Video Reportéři ČT: Příliš hořká čokoláda
video

Reportéři ČT: Příliš hořká čokoláda

Zdroj: ČT1

Kakao pochází původně z Jižní Ameriky, do západní Afriky se dostalo na konci devatenáctého století – a nyní se zde produkuje přibližně sedmdesát procent kakaových bobů.

V Pobřeží slonoviny se vypěstuje přibližně dva miliony tun kakaa, což tvoří čtyřicet procent veškeré světové produkce; na kakaových dodávkách z Guinejského zálivu jsou závislé nadnárodní firmy, které vyrábí čtyřicet procent všech čokoládových výrobků na světě včetně společností Mars, Nestlé, Mondelēz nebo Lindt.

Velkovýrobci dávají přednost nejlevnějšímu kakau a vlády rovníkové Afriky jim v tom zároveň nepřímo pomáhají regulovanými nízkými cenami. Pěstitelé tak nadále žijí v chudobě a nemají moc možností, jak svou situaci zlepšit. Problém nízkých výkupních cen a z toho plynoucí chudoby se kvůli tomu řešit nedaří.

Chudoba je přitom mezi pěstiteli všudypřítomná. Například v již zmíněném Pobřeží slonoviny si pěstitelé podle výzkumů vydělají průměrně méně než jeden dolar denně. Nachází se tak hluboko pod hranicí extrémní chudoby. Kakaové plantáže pokrývají velkou část této rovníkové země.

Na plantážích pracuje přes dva miliony dětí

Přestože jsou výdělky dělníků nízké, pěstitelé si často nemohou dovolit zaměstnávat ani je. Využívají proto tu nejlevnější dostupnou pracovní sílu – děti. Podle výzkumu americké Univerzity Tulane z roku 2014 pracuje na kakaových plantážích v Ghaně a Pobřeží slonoviny více než dva miliony dětí.

Nejčastěji se využívají na nošení těžkých nákladů nebo na práci s mačetami. „Téma dětské práce se začalo řešit v roce 2000. Mezinárodní organizace práce tehdy oslovila vládu Pobřeží slonoviny, aby s tímto problémem bojovala. Když jsme tu začínali, mohli jste na jakékoliv plantáži vidět děti,“ tvrdí národní koordinátor Mezinárodní organizace práce Boua Bi Sémien Honoré.

Dětská práce má vliv na nízkou gramotnost

Zároveň se odhaduje, že až deset tisíc afrických dětí je navíc obětí obchodování. Překupníci v okolních zemích nabídnou jejich rodičům peníze s tím, že dětem falešně přislíbí dobrou budoucnost, většinou vzdělání nebo práci. Ničeho z toho se ale nedočkají a jsou nuceny otročit na plantážích.

Nelegální dětská práce má velký vliv i na vzdělanost Pobřeží slonoviny a okolních afrických zemí. Děti, které pracují na kakaových plantážích, totiž nemají čas ani chuť chodit do školy. V zemi proto panuje velká negramotnost a školní docházka je často velmi nízká.

Nelegálnímu odlesňování vládnou úplatky

Dělníci se navíc kvůli nízkým výkupním cenám kakaa poohlížejí po dalších způsobech, jak si vydělat peníze. Vzhledem k neustálému rozšiřování plantáží v afrických zemích dochází k rozsáhlému odlesňování.

Od šedesátých let minulého století tak Pobřeží slonoviny přišlo o osmdesát procent původního deštného pralesa. Zatímco vláda se snaží zbytky pralesa chránit, její úředníci jsou zkorumpovaní a nechávají se od pěstitelů uplácet. Na těchto územích poté nelegálně zakládají kakaové plantáže.  

/*json*/{"map":{"lat":10.33687464683354,"lng":-4.862911890229604,"zoom":6,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":7.210241738220961,"lng":-5.269406030854604,"type":"6","description":"Pobřeží slonoviny"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/