Obyvatelé Severního Irska v referendu o brexitu v roce 2016 hlasovali většinově pro setrvání v Evropské unii, přesto ji nyní musí se Spojeným královstvím opustit. V Severním Irsku je přitom stále slyšet volání po sjednocení s Irskou republikou a ani po třiceti letech klidu zde nezapomněli na sektářské násilí, které si vyžádalo tisíce mrtvých.
Obavy z návratu kontrol na irskou hranici a snaha najít kompromis oddálily termín brexitu bezmála o rok. Ani nyní ale není zcela jasné, jak budou vztahy mezi Belfastem, Londýnem a Bruselem (a přeneseně i vztahy s Dublinem) do budoucna vypadat. Vyjednávání budou podobně složitá jako ta, která samotnému brexitu předcházela.
Co se stane 31. ledna 2020?
Velká Británie v pátek 31. ledna opustí Evropskou unii a začne přechodné období, během kterého se budou všechny části Spojeného království dál řídit pravidly EU a přispívat do unijního rozpočtu.
Také obchodní vztahy EU a Velké Británie zůstanou během této doby nezměněny. První výrazné změny přinese až konec přechodného období, tedy 31. prosinec 2020. Podle současných předpokladů v tento den skončí vztahy Británie a EU v podobě, v jaké existovaly 47 let.
Přechodné období je sice možné prodloužit o další dva roky, to ovšem britský premiér Boris Johnson odmítá a podobu budoucích vztahů Spojeného království s Evropskou unií hodlá dojednat během pouhých jedenácti měsíců. Někteří britští představitelé, ale i zástupci EU a byznysu to považují za nemožné.
Velký důraz při těchto jednáních bude kladen zejména na budoucí obchodní vztahy obou stran. A naprosto klíčové – zejména pro budoucnost Spojeného království jako takového – bude vyjednání dohody týkající se Severního Irska.
Co je zatím ohledně Severního Irska jasné?
Severní Irsko jako součást Spojeného království datem brexitu Evropskou unii opouští. Jeho soused na ostrově Irsko, tedy Irská republika, v evropském bloku zůstává. Tímto okamžikem tedy vzniká mezi zálivem Carlingford na východě ostrova a zálivem Foyle na severu pozemní hranice dlouhá 499 kilometrů.
Denně irskou hranici při cestě za prací překročí 30 tisíc lidí a ani po brexitu nebude tento volný pohyb narušen. Velká Británie a Irská republika jsou totiž součástí Společného cestovního prostoru (CTA), který vznikl ještě před jejich vstupem do EU. Vystoupení Británie z Unie na tom tedy nic nezmění.
Britská vláda, Irsko a EU to speciálně potvrdily během vyjednávání brexitové dohody. Panovaly totiž obavy, že jakékoliv zpřísnění režimu na hranici by mohlo v Severním Irsku obnovit násilnosti, které v roce 1998 utlumila Velkopáteční dohoda.
- Hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem ročně překročí 110 milionů lidí a 72 milionů vozidel. Téměř sedm milionů aut přes ni převáží zboží.
Jak bude vypadat pohyb zboží mezi Severním Irskem, Británií a EU?
Předchozí britská premiérka Theresa Mayová s Bruselem dojednala takzvanou „irskou pojistku“, která měla zavedení kontrol osob a zboží na irské hranici zabránit. Při jejím uplatnění by však zůstalo celé Spojené království součástí bezcelní zóny Evropské unie. Kritici se obávali, že by pak Británie mohla zůstat připoutána k unijním strukturám natrvalo. Pojistka se nakonec stala důvodem, proč brexitovou dohodu britský parlament třikrát odmítl.
Nástupce Mayové v premiérském úřadě a zároveň nejurputnější kritik pojistky Boris Johnson později vyjednal s Bruselem nové podmínky, které mají zajistit, aby irská hranice zůstala i po brexitu neviditelná.
Podle této dohody opustí Severní Irsko společně se zbytkem Spojeného království jednotný trh EU, zároveň v něm ale budou platit vybrané unijní regulace. Na jejich dodržování budou dohlížet britské úřady, přičemž kontroly se mají odehrávat v severoirských přístavech a letištích, nikoliv na irské hranici.
Severní Irsko bude z právního hlediska součástí britského celního území a bude se tedy řídit budoucími obchodními dohodami Londýna, v praxi ale vznikne mezi Severním Irskem a zbytkem Británie celní hranice.
Při transportu zboží přes Irské moře nebudou poplatky účtovány automaticky, britské úřady budou unijní cla vybírat u výrobků, které by mohly následně skončit na unijním trhu. To se bude týkat i dovozu do Severního Irska ze třetích zemí. Pro případy, kdy firma odvede unijní clo za dovoz, ale zboží zůstane v Severním Irsku, bude zřízen systém vracení peněz.
Tyto principy mají vejít v platnost až po skončení přechodného období a po čtyřech letech bude moci o jejich pokračování rozhodnout severoirský parlament.
Obchodní dohoda jako řešení cel?
Problematiku cel jako takovou by mohla vyřešit nová obchodní dohoda mezi Spojeným královstvím a EU, která by stanovila nulová cla na veškeré zboží. Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy Velká Británie a Evropská unie budou mít se třetí stranou dojednané různé celní tarify.
Obchodní dohoda navíc nenahradí celní unii EU, do které Británie zatím patří. V budoucnu bude muset projít celní deklarací veškeré zboží, které z Británie do Severního Irska zamíří. Cílem nadcházejících jednání bude i to, jak tyto deklarace a procesy co nejvíc zjednodušit a zautomatizovat, aby pohyb zboží nenarušovaly.
- Hlavním odvětvím severoirského hospodářství je zemědělství. Místní farmy jsou většinou rodinné, případně středně velké a nachází se přímo u irské hranice, přes kterou své výrobky vozí. Jakékoliv narušení pohybu zboží přes hranici by bylo pro mnoho menších podniků likvidační. Totéž platí i pro zemědělce z irské strany hranice.
Jak zasáhne Severní Irsko do jednání?
Vyjednávání „pobrexitové“ dohody bude probíhat pod dohledem Společné komise EU a Velké Británie. Na britské straně by se mohl jednání účastnit také zástupce severoirského parlamentu, Stormontu.
Devadesátičlenný orgán byl poslední tři roky ochromen kvůli neschopnosti severoirských stran dohodnout se na vládě, Severní Irsko proto bylo spravováno z Londýna. V půlce ledna ale dosáhli unionisté a separatisté dohody na nové vládě a Londýn vrátil rozhodovací pravomoci zpátky do Belfastu. Stormont tedy bude schopen svého zástupce do rozhovorů vyslat.
Zvláštní kapitolu pobrexitové dohody týkající se Severního Irska bude vyjednávat Specializovaný výbor, jemuž budou své návrhy předkládat orgány zřízené na základě Velkopáteční dohody, včetně Severo-jižní ministerské rady (NSMC), která zajišťuje spolupráci vlád Irské republiky a Severního Irska.
Obě strany do ní vysílají své ministry, aby dohlíželi na obchod, bezpečnost potravin či zemědělství. Tato rada se ovšem už od listopadu 2016 nesešla, důvodem bylo právě pozastavení některých rozhodovacích pravomocí Belfastu.
Do jednání budou moci promluvit i zástupci ochodníků, a to prostřednitvím Společné pracovní skupiny. Očekává se zejména tlak organizací zastupujících severoirské zemědělce.
