V Kyjevě se rozjela jednání o koalici, rodí se první spory o její vedení

Kyjev - Arsenij Jaceňuk, jehož Lidová fronta se nejspíš stane vítězem ukrajinských parlamentních voleb, předložil návrh koaliční smlouvy a ohlásil nárok na post premiéra. Na vládě by se podle něj kromě Bloku Petra Porošenka a strany Svépomoc měla podílet i strana Vlast a Radikální strana. Jen několik hodin předtím přitom přišel s vlastním návrhem koalice Blok Petra Porošenka - ke spolupráci vyzval právě Jaceňukovu Lidovou frontu a hnutí Svépomoc. Základní obrysy koaliční spolupráce jsou tedy jasné, začínají se ale objevovat spory, která strana v ní bude hrát prim.

„Vítězná strana má v souladu s evropskou praxí právo zformovat koalici,“ řekl Jaceňuk, jehož strana je po sečtení téměř všech volebních hlasů s podílem 22,2 procenta těsně první. Premiér konstatoval, že jako šéf vítězné formace má „podle pravidel Evropské unie“ právo zachovat si úřad předsedy vlády. 

„Strategickým partnerem“ zůstává pro Lidovou frontu Blok Petra Porošenka, který je podle předběžných výsledků na druhém místě. Jaceňuk hodlá přizvat do vlády také třetí Svépomoc, ale i další prozápadní strany, které se do sněmovny dostaly - Radikální stranu ukrajinského populisty Oleha Ljaška a stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové. 

Jaceňuk chce „Evropskou Ukrajinu“, proporcionální zastoupení v kabinetu odmítá

Koaliční scénář prezidenta Porošenka, který svůj návrh koaliční smlouvy už publikoval, s účastí Ljaškových radikálů a strany Tymošenkové výslovně nepočítal. Jaceňuk dnes nepřímo prezidentův návrh koaliční smlouvy odmítl, když předložil program vlastní. „Je to jednoduchý text na dvě a půl stránky,“ prohlásil premiér a dodal, že nová proevropská koalice by mohla nést jméno Evropská Ukrajina.

Oksana Pelenská, redaktorka Rádio Svobodná Evropa, o Jaceňukově návrhu širší koalice: „Je to dost pragmatický a racionální přístup. Jedním z argumentů pro tento návrh je názor, že by bylo lepší mít paní Tymošenkovou na své straně než někde mimo a že by se také dal takto zpacifikovat pan Ljaško. Velká koalice by podle mě měla ještě větší lidovou podporu na Ukrajině a představovala by silnější hlas v dialogu s Ruskem.“

Podstatou Jaceňukova návrhu koaliční smlouvy je závazek přijmout do konce roku 36 nových reformních zákonů. Přizvaní koaliční partneři by měli navrhnout své kandidáty do budoucího kabinetu do příštího pondělí. Budou-li lepší než lidé z Jaceňukovy Lidové fronty, premiér je prý podpoří. Zásada proporcionálního zastoupení podle premiéra půjde stranou. 

Ukrajinský parlament
Zdroj: ČT24

Objevují se první hádky o vedení koalice

Porošenkův blok ale trvá na tom, že právě tato strana se stane hlavní součástí vládní koalice. Šéf jejího volebního štábu Vitalij Kovalčuk řekl, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejpočetnější. Dosavadní volební statistiky totiž nezahrnují výsledky z jednomandátových obvodů, kde se volilo většinovým systémem. Podle neúplných statistik má Porošenkův blok v těchto volebních obvodech zatím výrazně větší podporu než kandidáti Lidové fronty.

„Nezávisle na diskusích mezi členy budoucí koalice je zřejmé, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejsilnější,“ řekl novinářům Kovalčuk.

Parlamentní volby na Ukrajině
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Chernykh Anna

Podle analytiků by mohl Porošenko v případě volebního vítězství uvažovat o kandidatuře dosavadního vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana na úřad předsedy vlády. Hrojsman se jako ministr pro regionální rozvoj výrazně zapsal do jednání o široké autonomii Donbasu.

Bývalý velvyslanec na Ukrajině: Západ by měl být s výsledkem spokojen

„Situaci na Ukrajině by mohl výsledek voleb uklidnit. Myslím, že Západ by měl výsledky voleb ocenit,“ domnívá se bývalý velvyslanec na Ukrajině Karel Štindl. „Dvě vítězné strany jsou zárukou, že se politický vývoj na Ukrajině bude ubírat demokratickou cestou,“ dodal. „Že se Porošenko s Jaceňukem dohodne, s určitostí předpokládám,“ vidí pravděpodobně dobrý výsledek vyjednávání Štindl, který zároveň předpokládá, že by do koalice mohly strany premiéra a prezidenta přibrat i stranu Julie Tymošenkové. „Tymošenková totiž dokáže být v opozici ďábelsky ostrá,“ upozornil Štindl. Podceňovat podle něj nelze ani vliv ukrajinských oligarchů, kteří se ale nové politické situaci v zemi budou muset přizpůsobit. „Oligarchové mají velký politický vliv a ten vliv nemusí být vždy negativní,“ upozornil Štindl například na to, že v mnohých městech oligarchové investují a staví. „Do politiky se většina z nich nehrne,“ dodal.

  • Ukrajinská ústřední volební komise stále ještě nestihla spočítat všechny hlasy odevzdané během nedělních voleb. Podle nejnovějších údajů je na prvním místě Lidová fronta, pro niž hlasovalo 22,2 procenta voličů, druhý Blok Petra Porošenka má 21,8 procenta hlasů a třetí Svépomoc 11 procent. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny zřejmě ještě překonají proruský Opoziční blok s 9,4 %, populistická Radikální strana se 7,5 % a strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s 5,7 % hlasů.
    Všechny ostatní strany zatím zůstávají pod pětiprocentní hranicí, jsou mezi nimi i nacionalisté ze strany Svoboda se 4,73 procenta.

Výsledky hlasování potvrdily silné evropské směřování země. Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byly volby demokratické a svobodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...