Greta do USA kvůli emisím pluje, loď ale její tým přiletí vyzvednout. Spiegel píše o PR katastrofě

Tým švédské aktivistky Grety Thunbergové se brání mediálním nařčením, že její plavba lodí na klimatický summit v New Yorku způsobí více emisí, než kdyby letěla. Do Spojených států budou muset přiletět dva její spolupracovníci, aby jachtu odvezli zpět do Evropy. To ve výsledku bude údajně znamenat stejnou bilanci, jako kdyby spolu s otcem letěla rovnou. Informovalo o tom on-line vydání týdeníku Der Spiegel.

Šestnáctiletá školačka Thunbergová ve středu vyrazila se svým otcem a dalšími členy posádky na dvoutýdenní plavbu na jachtě, kterou pohání energie z obnovitelných zdrojů a údajně za sebou nezanechává žádnou uhlíkovou stopu. Jejím cílem je klimatický summit OSN v New Yorku.

„Plavbu do New Yorku jsme do našeho plánu zahrnuli na poslední chvíli, v důsledku čehož musí do USA letět dva lidé, aby dostali loď zpět,“ řekla manažerka týmu Holly Covaová Spiegelu s tím, že dohromady budou pro cestu Thunbergové na summit potřeba čtyři letenky. Popřela tak dřívější informace deníku Die Tageszeitung, že do Ameriky přiletí pětičlenná posádka a že přeletů bude celkem šest.

Účast na konferenci OSN by podle Covaové vyšla na rovněž čtyři letenky, kdyby Thunbergová spolu s otcem do New Yorku letěla rovnou. Tým navíc u všech letů platí kompenzační poplatky za vyprodukovaný CO2, což sice „není ideální“ řešení, přispívá ale alespoň zčásti k ochraně klimatu.

Podle Spiegelu je případ pro Thunbergovou PR katastrofou. Sice neplatí, že by její cesta jachtou způsobila více emisí, než kdyby rovnou letěla, o deklarovaném zcela bezemisním podniku však nemůže být řeč.

Greta Thunbergová zůstane v Americe delší dobu. Koncem roku bude hostem klimatické konference OSN v Santiagu de Chile na jihoamerickém kontinentě. Kromě toho se chystá navštívit i Kanadu a Mexiko a další latinskoamerické země. Po pevnině se hodlá pohybovat vlakem a autobusem. Zatím není jasné, jakým způsobem se vrátí do Evropy.

Gretini „kolegové“ přiznávají, že to nebylo promyšlené

Přední němečtí aktivisté hnutí Pátky pro budoucnost, které se zasazuje za důslednější boj proti změnám klimatu a v jehož čele mladá Švédka stojí, uvedli, že Thunbergová jednala v dobré víře, ale že celou věc zřejmě „dobře nepromyslela“.

„Přijde mi směšné, že se nyní půlka německých médií zabývá Gretiným cestovatelským chováním, než aby informovala o nadcházejícím světovém klimatickém summitu, kde se budou činit nejdůležitější rozhodnutí pro naši budoucnost,“ řekl maturant Jakob Blasel z Kielu.

Podle aktivistky Carly Reemtsmaové svědčí mediální reakce na případ s plavbou Thunbergové přes Atlantik spíše o „bláznivé fixaci některých lidí na Gretu namísto na její apel k ochraně naší planety před klimatickou katastrofou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.
před 16 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 24 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 2 hhodinami
Načítání...