Zemřel Kaíd Sibsí, první demokraticky zvolený prezident Tuniska od dob arabského jara

Dvaadevadesátiletý tuniský prezident Kaíd Sibsí zemřel, uvedla agentura Reuters. V roce 2014 se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem země od vypuknutí protestů v rámci takzvaného arabského jara. Podle BBC byl nestarší úřadující hlavou státu na světě. Prezidentské role se ujme dle ústavy dočasně předseda parlamentu Mohamed Ennaceur. V zemi bude týden národního smutku. Prezidentské volby plánované původně na listopad se zřejmě posunou na dřívější termín.

Tuniský prezident Kaíd Sibsí
Zdroj: ČTK, AP Autor: Hassene Dridi

Tuniského prezidenta převezli ve vážném stavu do nemocnice už na konci června, jeho stav se ale postupně zlepšoval, a 1. července jej tak lékaři propustili. Od té doby se Sibsí na veřejnosti objevil jen dvakrát. Ve středu byl opět hospitalizován.

V souladu s ústavou nyní na 45 až 90 dnů bude dočasným prezidentem předseda parlamentu
Muhammad Násir. Prezidentské volby byly naplánovány na 17. listopad. Nabíl Bafún z úřadu, který zajišťuje hlasování, řekl agentuře AFP, že volby budou uspíšeny, aby byla dodržena ústava. Podle ní může být Násir v úřadu jen do 23. října. Tunisko čekají rovněž parlamentní volby, vypsané na 6. říjen. Bafún řekl, že se rozhodne, zda se volba prezidenta bude konat před, nebo po parlamentních volbách.

Symbol demokracie

Sibsí měl v dobách prvního prezidenta Tuniska Habíba Burgiby na starost ministerstvo zahraničí. Za minulého režimu předsedal parlamentu.

Poté se stal významným aktérem přechodu své země k demokracii. Hned po pádu režimu autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího v roce 2011 nastoupil Sibsí jako přechodný premiér. Prezidentský úřad zastává od roku 2014.

Letos v červnu však oznámil, že v listopadu na funkci hlavy státu znovu kandidovat nebude. Zemi by podle něj měl vést někdo mladší.

Podle nové ústavy má nyní prezident ve srovnání s autoritářem bin Alím méně pravomocí. Zodpovídá hlavně za zahraniční politiku a za obranu. Každodenní agendu vlády a hospodářství má na starost premiér, nyní tedy Júsuf Šáhid, který úřad zastává od roku 2016.

Agentura AFP už dříve upozornila, že pokud by Tunisko přišlo o prezidenta, mohlo by to uvrhnout zemi do stavu politické nejistoty. Blíží se volby a země stále nemá ústavní soud, který by v případě uvolnění prezidentského postu před koncem řádného mandátu mohl hrát zásadní roli.

Prezidentské volby se v Tunisku mají konat 17. listopadu. Už 6. října si Tunisané vyberou také své zástupce v parlamentu.

Výjimka mezi arabskými státy

Tunisku se na rozdíl od řady jiných států, kde se v roce 2011 v rámci takzvaného arabského jara konaly velké protivládní protesty, podařilo přejít k demokracii bez větších násilností. V zemi se však v posledních letech množí útoky islamistů. Obyvatele trápí vysoká nezaměstnanost, zdražování a celková finanční tíseň.