Afghánistán podepsal klíčovou bezpečnostní dohodu s USA

Kábul - Představitelé Afghánistánu a Spojených států podepsali klíčovou bezpečnostní dohodu, která umožní části amerických vojáků zůstat v zemi i po konci letošního roku. Úkolem kontingentu bude hlavně výcvik afghánských bezpečnostních sil. Kromě Američanů budou v jednotce třeba Němci, Turci a Italové. Česká republika by se podle prezidenta Miloše Zemana mohla na misi podílet 300 vojáky. Dalším důležitým bodem dohody je pak imunita zahraničních vojáků před trestním stíháním v Afghánistánu.

Bilaterální afghánsko-americkou dohodu podepsal prezidentův bezpečnostní poradce Mohammad Haníf Atmar spolu s americkým velvyslancem Jamesem Cunninghamem. Podobný dokument následně Atmar podepsal i s civilním zástupcem NATO v zemi Mauritsem Jochemsem.

„Dohoda zabraňuje tomu, aby se stalo to, co v Iráku – to znamená, že zabraňuje mocenskému vakuu, které by mohli v Afghánistánu velmi hbitě využít jak tálibánci, tak všichni ostatní radikálové. Sektářská válka by se ze Sýrie a Iráku snadno mohla přenést i sem. Tálibánci jsou sunnité. Představa, že by začali fungovat výbojným způsobem, je děsivá, a proto je důležité, aby spojenci zůstali v Afghánistánu,“ podotkl Teodor Marjanovič, komentátor Mladé Fronty Dnes.

Martin Řezníček, zpravodaj ČT

„Podpisem dohody končí rok nejistoty, kdy Spojené státy nevěděly, zda budou moci i po konci tohoto roku v zemi zůstat. Pentagon sice měl připravené scénáře, co teoreticky dělat, kdyby Afghánistán nesouhlasil s pobytem amerických vojsk. USA se ale vždy klonily k tomu, aby v Afghánistánu mohla zůstat alespoň v omezené podobě. První reakce politiků jsou tak pozitivní. Američané na to tlačili dlouhou dobu.“

Vojáci nebudou souzeni podle afghánského práva
  
Hlavním bodem obou dohod, tedy jak bilaterální smlouvy se Spojenými státy, tak dohody se Severoatlantickou aliancí, je imunita zahraničních vojáků před trestním stíháním v Afghánistánu. To by jim mělo podle agentury DPA zajistit, aby nemohli být souzeni podle afghánského práva. Z případných trestných činů spáchaných na území Afghánistánu se pak budou zodpovídat před soudy ve své zemi. „Tahle věc byla velmi citlivá a byl to také jeden z důvodů, proč bývalý prezident odmítal dohodu podepsat,“ konstatoval zpravodaj ČT Martin Řezníček s tím, že výjimku mají tvořit kontraktoři a civilní zaměstnanci.
  
Bilaterální dohoda také povoluje USA vést protiteroristické operace. Konkrétní akce ale musí vždy odsouhlasit afghánská strana.

Americký voják v Afghánistánu
Zdroj: ČTK/AP/Pier Paolo Cito

Na přelomu roku po více než desetiletí skončí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). V zemi by ji měla vystřídat výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíchž asi 12 000 příslušníků by se mělo podílet na výcviku a pomoci afghánským silám. Ty nyní čítají 350 000 lidí.

Nově zvolený afghánský prezident Ašraf Ghaní během včerejší inaugurace, která uzavřela problematické volby provázené obviněními z podvodů, prohlásil, že hlavní výzvou nové vlády je boj s hnutím Taliban, které v posledních měsících značně posílilo svou pozici. 

Ghaního cílem je zřejmě i zlepšení vztahů s USA, ty se značně zhoršily v posledních letech vlády jeho předchůdce Hámida Karzaje. Krize ve vzájemných vztazích vyvrcholila letos, právě když Karzaj odmítl podepsat bezpečnostní smlouvu se Spojenými státy.

Abdulláh a Ghaní (ne)chtějí spolupracovat

Pětašedesátiletý Ghaní přebral úřad po Karzajovi, který vedl zemi od pádu režimu Talibanu v roce 2001. Volby byly navzdory všem problémům prvním demokratickým předáním moci v zemi.

Vyhlášení výsledků se tříměsíčním zpožděním umožnila dohoda mezi oběma soupeři z druhého kola voleb. Ghaní a Abdulláh Adulláh se nakonec domluvili na společné vládě národní jednoty. Na základě této dohody Abdulláh souhlasil, že Ghaní se stane prezidentem, zatímco Abdulláh získá nově vytvořený post „výkonného premiéra“ s rozšířenými  pravomocemi. Ustavení této funkce bylo přitom prvním krokem prezidenta Ghaního. 

I včerejší ceremoniál byl ohrožen sporem mezi oběma politiky. Jeho předmětem prý bylo, zda úvodní řeč pronese také nově jmenovaný premiér Abdulláh.

Ašraf Ghaní - muž, co ovlivnil běh současného světa

(*12. února 1949 v afghánské provincii Lógar; je původem Paštun)

- Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse.

- V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku.

- Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Karzaje. V této funkci spolupracoval s mezinárodními organizacemi, byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou.

- V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí v Karzajeho vládě. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.

- Ghaní je více znám v zahraničí než ve své vlasti. Platí za mezinárodně uznávaného ekonoma s pověstí temperamentního technokrata. Je předsedou komise, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice.

- Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil na seznam stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.

- Je ženatý, má dceru Miriam a syna Taríka. Jeho manželka Rula pochází z Libanonu a podle některých médií není muslimka. Mluvčí Ghaního prezidentské kampaně to však odmítl jako čirou spekulaci.

2 minuty
Ghaní se ujal prezidentského úřadu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 58 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...