Spojenci udeřili na syrské základny islamistů

Damašek - Nové letecké údery, které v noci na dnešek podnikly USA a jejich spojenci, prý zasáhly základny a pozice islamistů v okolí města Majadín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur u hranic s Irákem. Informace aktivistů z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) už potvrdilo i americké velení. Sedm náletů podnikli spojenci také na Irák, jeden z nich mířil údajně na předměstí Bagdádu. Islámský stát naopak dál postupuje k městu Kobani, odkud se snaží vytlačit kurdské bojovníky. V jeho řadách podle BBC bojují již tři tisíce Evropanů, evropské země se teď začínají obávat, co se stane, až se tito lidé začnou vracet domů.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se pomocí pilotovaných i bezpilotních letounů podařilo zneškodnit čtyři tanky islamistů a několik dalších poškodit. Terčem úderů bylo také velitelství radikálů ve městě Majadín a rovněž nejméně dvě rafinerie nacházející se ve stejné provincii.
Takzvané modulární rafinerie se skládají z modulů, které je možné přemísťovat a rychle zprovoznit. V syrských podmínkách tyto rafinerie mohou extremistům vydělávat až dva miliony dolarů denně v příjmech z ropy.

Cílem útoků mělo být i okolí města Hasaká na severovýchodě Sýrie. Tady prý byla zasažena rovněž ropná infrastruktura, ale také automobily radikálů, které si přivezli z Iráku a snažili se je zahrabat pod zem, aby je ochránili, uvedl Ramí Abdar Rahmán z SOHR. Radikálové prý v posledních dnech snížili počet mužů, kteří hlídkují na jejich kontrolních stanovištích v obavách, že by je mohly zasáhnout další nálety. Z míst, kde má Islámský stát svá velitelství či základny, také hromadně prchají místní civilní obyvatelé.

Nálety stojí USA denně až 10 milionů dolarů

Podle listu USA Today stojí každý den náletů v Iráku a Sýrii americkou armádu 10 milionů dolarů. Například použité střely s plochou dráhou letu Tomahawk stojí 1,1 milionu dolarů za kus (24 milionů Kč). Takzvané inteligentní bomby naváděné pomocí satelitů pak přijdou na 40 000 dolarů za kus (asi 870 000 Kč). Jen během středečních útoků jich bylo podle Pentagonu použito osmnáct.

Letecké údery na pozice islamistů v Sýrii tak dnes pokračovaly již čtvrtý den. Už dříve americký prezident Barack Obama i jeho ministr zahraničí John Kerry uvedli, že půjde o dlouhodobou kampaň. K prvním náletům na radikály z hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii došlo v noci na úterý a podílela se na nich koalice tvořená USA a jejich arabskými spojenci Jordánskem, Bahrajnem, Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty.

Koalici proti IS budou k dispozici rovněž dánské letecké síly

Po Belgii a Nizozemsku dnes sedm svých stíhaček F-16 nabídlo koalici proti IS také Dánsko. Účastnit se však chce pouze náletů na Irák, nikoliv na Sýrii. O způsobu zapojení do koalice bude dnes v podvečer debatovat také britský parlament.

Proti IS v Iráku nasadily USA své letectvo 8. srpna. Minulý týden se k nim přidali Francouzi. Paříž tehdy uvedla, že útoky provádí po dohodě s iráckou vládou, a prezident Francois Hollande vyloučil nasazení pozemních bojových jednotek a intervenci v Sýrii. Nyní ale Francouzi o rozšíření náletů i na Sýrii začali uvažovat.

Kvůli náletům roste v Evropě riziko odvety

Letecké údery spojenců mohou podle koordinátora EU pro boj s terorismem Gillese de Kerchova zvýšit riziko odvetných útoků v Evropě. Kerchove upozornil, že počet obyvatel EU, kteří se připojili k Islámskému státu, už pravděpodobně překročil hranici 3 000. Do tohoto čísla jsou zahrnuti jak lidé aktivně se účastnící bojů, tak i ti, kteří se už vrátili zpátky do Evropy nebo na bojištích padli.

Radikální přívrženci IS pocházejí hlavně z Francie, Británie, Německa, Belgie, Nizozemska, Švédska a Dánska. Několik jich však na Blízký východ odešlo také ze Španělska, Itálie, Irska a Rakouska. Nárůst počtu Evropanů mezi extremisty na Blízkém východě prý mohly způsobit úspěchy organizace Islámský stát v bojích na severu Iráku a Sýrie a především vyhlášení chalífátu na dobytých územích.

Islamisté postupují, jejich střely doletěly až do Turecka

Islámskému státu se dál daří postupovat k městu Kobani ležícímu na syrsko-turecké hranici. Islamisté se Kobani snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Nyní se radikálům nejspíš podařilo získat kontrolu nad kopcem vzdáleným deset kilometrů západně od Kobani, ze kterého je ještě nedávno kurdští bojovníci ostřelovali.

Dělostřelecká palba a výbuchy jsou slyšet až přes hranici do Turecka. Dvě vypálené střely tam zasáhly vinici, podle prvních informací nebyl nikdo zraněn a na místě vše vyšetřuje policie. „Bojíme se. Dneska sedneme do auta a odjíždíme,“ uvedl šedesátiletý majitel vinice Hüseyin Türkmen. 

Do Kobani, které nezasáhly boje mezi syrskou vládou a povstalci, uprchlo na čtvrt milionu obyvatel neklidných částí Sýrie. Nyní je ale i Kobani poloprázdné - lidé z něj prchají před blížícími se islamisty, kteří při svém postupu nekompromisně vypalují domy a vraždí civilisty. Do Turecka už uprchlo přes 150 000 lidí.

Podle informací BBC v řadách Islámského státu bojují již tři tisíce Evropanů, od července jejich počet narostl asi o tisíc. Jejich domovské země se teď obávají, co se bude dít, až se začnou vracet. Podle unijního koordinátora boje s terorismem by vzrostlo riziko útoků na strategické cíle v Evropě. Žádná ze zemí ale zatím nepřišla s ucelenou strategií, jak hrozbu omezit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 15 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...