Spojenci udeřili na syrské základny islamistů

Damašek - Nové letecké údery, které v noci na dnešek podnikly USA a jejich spojenci, prý zasáhly základny a pozice islamistů v okolí města Majadín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur u hranic s Irákem. Informace aktivistů z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) už potvrdilo i americké velení. Sedm náletů podnikli spojenci také na Irák, jeden z nich mířil údajně na předměstí Bagdádu. Islámský stát naopak dál postupuje k městu Kobani, odkud se snaží vytlačit kurdské bojovníky. V jeho řadách podle BBC bojují již tři tisíce Evropanů, evropské země se teď začínají obávat, co se stane, až se tito lidé začnou vracet domů.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se pomocí pilotovaných i bezpilotních letounů podařilo zneškodnit čtyři tanky islamistů a několik dalších poškodit. Terčem úderů bylo také velitelství radikálů ve městě Majadín a rovněž nejméně dvě rafinerie nacházející se ve stejné provincii.
Takzvané modulární rafinerie se skládají z modulů, které je možné přemísťovat a rychle zprovoznit. V syrských podmínkách tyto rafinerie mohou extremistům vydělávat až dva miliony dolarů denně v příjmech z ropy.

Cílem útoků mělo být i okolí města Hasaká na severovýchodě Sýrie. Tady prý byla zasažena rovněž ropná infrastruktura, ale také automobily radikálů, které si přivezli z Iráku a snažili se je zahrabat pod zem, aby je ochránili, uvedl Ramí Abdar Rahmán z SOHR. Radikálové prý v posledních dnech snížili počet mužů, kteří hlídkují na jejich kontrolních stanovištích v obavách, že by je mohly zasáhnout další nálety. Z míst, kde má Islámský stát svá velitelství či základny, také hromadně prchají místní civilní obyvatelé.

Nálety stojí USA denně až 10 milionů dolarů

Podle listu USA Today stojí každý den náletů v Iráku a Sýrii americkou armádu 10 milionů dolarů. Například použité střely s plochou dráhou letu Tomahawk stojí 1,1 milionu dolarů za kus (24 milionů Kč). Takzvané inteligentní bomby naváděné pomocí satelitů pak přijdou na 40 000 dolarů za kus (asi 870 000 Kč). Jen během středečních útoků jich bylo podle Pentagonu použito osmnáct.

Letecké údery na pozice islamistů v Sýrii tak dnes pokračovaly již čtvrtý den. Už dříve americký prezident Barack Obama i jeho ministr zahraničí John Kerry uvedli, že půjde o dlouhodobou kampaň. K prvním náletům na radikály z hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii došlo v noci na úterý a podílela se na nich koalice tvořená USA a jejich arabskými spojenci Jordánskem, Bahrajnem, Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty.

Koalici proti IS budou k dispozici rovněž dánské letecké síly

Po Belgii a Nizozemsku dnes sedm svých stíhaček F-16 nabídlo koalici proti IS také Dánsko. Účastnit se však chce pouze náletů na Irák, nikoliv na Sýrii. O způsobu zapojení do koalice bude dnes v podvečer debatovat také britský parlament.

Proti IS v Iráku nasadily USA své letectvo 8. srpna. Minulý týden se k nim přidali Francouzi. Paříž tehdy uvedla, že útoky provádí po dohodě s iráckou vládou, a prezident Francois Hollande vyloučil nasazení pozemních bojových jednotek a intervenci v Sýrii. Nyní ale Francouzi o rozšíření náletů i na Sýrii začali uvažovat.

Kvůli náletům roste v Evropě riziko odvety

Letecké údery spojenců mohou podle koordinátora EU pro boj s terorismem Gillese de Kerchova zvýšit riziko odvetných útoků v Evropě. Kerchove upozornil, že počet obyvatel EU, kteří se připojili k Islámskému státu, už pravděpodobně překročil hranici 3 000. Do tohoto čísla jsou zahrnuti jak lidé aktivně se účastnící bojů, tak i ti, kteří se už vrátili zpátky do Evropy nebo na bojištích padli.

Radikální přívrženci IS pocházejí hlavně z Francie, Británie, Německa, Belgie, Nizozemska, Švédska a Dánska. Několik jich však na Blízký východ odešlo také ze Španělska, Itálie, Irska a Rakouska. Nárůst počtu Evropanů mezi extremisty na Blízkém východě prý mohly způsobit úspěchy organizace Islámský stát v bojích na severu Iráku a Sýrie a především vyhlášení chalífátu na dobytých územích.

Islamisté postupují, jejich střely doletěly až do Turecka

Islámskému státu se dál daří postupovat k městu Kobani ležícímu na syrsko-turecké hranici. Islamisté se Kobani snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Nyní se radikálům nejspíš podařilo získat kontrolu nad kopcem vzdáleným deset kilometrů západně od Kobani, ze kterého je ještě nedávno kurdští bojovníci ostřelovali.

Dělostřelecká palba a výbuchy jsou slyšet až přes hranici do Turecka. Dvě vypálené střely tam zasáhly vinici, podle prvních informací nebyl nikdo zraněn a na místě vše vyšetřuje policie. „Bojíme se. Dneska sedneme do auta a odjíždíme,“ uvedl šedesátiletý majitel vinice Hüseyin Türkmen. 

Do Kobani, které nezasáhly boje mezi syrskou vládou a povstalci, uprchlo na čtvrt milionu obyvatel neklidných částí Sýrie. Nyní je ale i Kobani poloprázdné - lidé z něj prchají před blížícími se islamisty, kteří při svém postupu nekompromisně vypalují domy a vraždí civilisty. Do Turecka už uprchlo přes 150 000 lidí.

Podle informací BBC v řadách Islámského státu bojují již tři tisíce Evropanů, od července jejich počet narostl asi o tisíc. Jejich domovské země se teď obávají, co se bude dít, až se začnou vracet. Podle unijního koordinátora boje s terorismem by vzrostlo riziko útoků na strategické cíle v Evropě. Žádná ze zemí ale zatím nepřišla s ucelenou strategií, jak hrozbu omezit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 3 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami
Načítání...