Snažil jsem se dělat to, na co jsem byl školený, vzpomíná medik na masakr v Normandii

Váleční veteráni ve čtvrtek oslaví 75 let od vylodění Spojenců v Normandii. Hitlerův Atlantický val tehdy prolomili vojáci ze třinácti zemí včetně Československa. Syn amerického prezidenta Theodora Roosevelta tam za osvobození Evropy bojoval po boku potomků původních obyvatel Spojených států.

Video Události
video

Vylodění v Normandii očima veterána indiánského původu

V Normandii se 6. června 1944 vylodilo na 160 tisíc vojáků. Mezi prvními vstoupil na pláž Omaha i tehdy devatenáctiletý Charles Shay – jeden z pěti stovek amerických vojáků indiánského původu. „Vylodili jsme se v půl sedmé ráno, celé pobřeží bylo kontrolováno Němci a ztratili jsme spoustu mužů,“ vzpomíná válečný veterán.

Příslušník kmene Penobscotů ze státu Maine neměl zbraň, pouze velký batoh, protože jeho úkolem bylo ošetřovat raněné. Když kolem sebe viděl tolik lidí, kteří po zásahu najednou potřebovali pomoc, nemohl se ochromením chvíli ani hnout.

Rychle se ale vzpamatoval. „Už jsem na to nemyslel a snažil jsem se dělat to, na co jsem byl školený, ošetřovat raněné a zachraňovat životy, to byla moje práce,“ podotkl Shay.

Statečný generál Roosevelt se konce války nedožil

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v Normandii je spojen s brigádním generálem Theodorem Rooseveltem, synem amerického prezidenta, který byl nejstarším účastníkem invaze a zároveň jediným generálem, jenž se vylodil hned v první vlně.

Bylo mu už 56 let, chodil o holi a měl srdeční potíže. Do akce šel přes odpor nadřízených. Vyrovnal se s tím, že se část jeho divize vylodila oproti plánu o dva kilometry jižněji. Bez ohledu na nepřátelskou palbu pobíhal mezi vojáky a rozdával rozkazy.

Konce války se ale nedočkal. Zemřel týden po vylodění na selhání srdce. „Vylodil se se svými lidmi na pláži Utah, byl jimi velmi respektován a milován,“ upozornila ředitelka muzea Airborne Magali Malletová. U hrobu Theodora Roosvelta se zastaví ve čtvrtek i americký prezident Donald Trump.