Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Miroslav Tancoš (RDS)

8 minut
Miroslav Tancoš, lídr kandidátky Romské demokratické strany do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 8 kandiduje Romská demokratická strana, do voleb ji vede předseda strany Miroslav Tancoš. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Čemu nejdůležitějšímu se chcete, jako poslanci Romské demokratické strany v Evropském parlamentu věnovat?

Chtěli bychom, aby byla lepší životní úroveň všech občanů v České republice.

To jde udělat z europarlamentu?

Legislativně by to šlo ošetřit, aby bylo důstojné bydlení, životní podmínky aby byly lepší. A trošku legislativně zajistit, aby byla tolerance a solidarita, lepší soužití národnostní menšiny s majoritní společností.

Tak mi to zkuste trochu převtělit, zhmotnit do konkrétních vašich kroků. Představte si, že jste poslancem Evropského parlamentu a teď chcete zlepšit solidaritu mezi lidmi v České republice. Tak co konkrétně pro to v Evropském parlamentu uděláte?

Chtěli bychom všechny napříč politickým spektrem obeznámit se svým programem a svými vymoženostmi, které bychom v něm měli jako Romská demokratická strana. A konkrétní fakta, vzít si příklad z Holandska nebo z jiných států, aby člověk věděl přesně, kde se to daří, ve kterých státech Evropské unie, pochytat ty jejich kanály a dát to do České republiky do právního nebo legislativního vědomí.

Do které frakce by se vaše strana v Evropském parlamentu chtěla zapojit?

Spíš do sociální.

K socialistům například?

K socialistům, ano.

A proč?

Mají tam to cítění a také jsme v úzké spolupráci s nimi tady v Čechách. Jejich program, co dělá teď paní ministryně Maláčová, se nám líbí.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je ten zatím plánovaný termín na 31. října a pokud ano, tak za jakých okolností?

To ne, my jako Romská demokratická strana nesouhlasíme s tím, že Velká Británie vystupuje z evropského společenství, tam prostě měli zůstat. Ale jak rozhodli občané v Británii…

S tím nic neuděláte.

S tím se nic neudělá.

A co s tím? Teď jsme ve fázi, kdy se čeká na 31. říjen, až to skončí, jestli to bude 31. říjen, protože to období se dá prodlužovat opakovaně, tak má se počkat až do 31. října, nebo to ukončit co nejdříve?

Má se počkat, spíše se má počkat. Ale nemám obavy, že bude nějaká deportace lidí veliká, katastrofální scénáře že by se děly, protože Velká Británie dodržuje lidská práva, ti lidé se tam vzdělávají, jsou tam zaměstnaní a jsou spokojení.

Jste pro referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie?

To ne, zásadně ne.

Ani referendum?

No, pokud by se to odhlasovalo, že by byla většina…

No já se ptám, co chcete. Vy můžete říct, ne, my referendum nechceme nebo ano, my referendum chceme. A já se vás ptám, jestli referendum ano, nebo ne.

Ne.

Proč.

Česká republika je velmi dobře zapsaná v Evropské unii, máme tam svoje lidi a já se domnívám, že bychom neměli v České republice ani pochybovat o tom referendu.

Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?

Nějaká ochrana by měla být. Jsme v schengenském prostoru a vidíme, jak velká je migrace, co se všechno děje v celém evropském kontinentu, tak si myslím, nějaká ochrana by měla být.

Jak by měla vypadat? Speciální evropská pohraniční stráž, policie, něco jiného, armády by to měly dělat?

Taková polovojenská nějaká armáda by na hranicích měla být. Záleží, jak Evropský parlament, nebo komise nebo rada se dohodnou, ale já jsem přesvědčen, že by měla být ochrana.

A s volným přístupem na území jednotlivých hraničních států Unie?

Je to opravdu sporné ale víme, co všechno se děje kolem, takže spíš, aby tam byl ten přístup.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Sankce, já se domnívám, že by neměly být sankce, protože Rusko je velmoc, tak jako Spojené státy a je potřeba komunikovat, vést dialog, oni tam mají ropu a je potřeba s nimi jednat, komunikovat.

A prodlužovat by se tedy neměly, přestože jednou z příčin sankcí je anexe Krymu. Tak v tomto smyslu by se měly sankce zrušit a komunikovat s Ruskem? O čem ?

Aby se odbouraly nelegální věci, co Rusko dělá, porušování práv, omezování suverenity jednotlivých států. Je potřeba, aby tam sankce byly, aby si uvědomili, že nemohou dělat to, co páchají.

Takže třeba anexe Krymu je špatně a Rusko by Krym mělo vrátit Ukrajině?

Ano, ale zase….

A do té doby, než to Rusko případně udělá, tak mají zůstat ty sankce, nebo ne?

Sankce by tam měly být.

Jste spokojení s tím jak se Evropská unie postavila ke dvojí kvalitě potravin?

Velice nespokojen, protože my potřebujeme kvalitní potraviny za dostupnou cenu. Pevně věřím, že vláda asi do čtrnácti dnů o tom bude rozhodovat a udělají nějaká opatření, protože nemůžou nám diktovat. My chceme kvalitní potraviny a ne dvojí.

Vy máte velice stručný program, první bod zní: „Hájit suverenitu České republiky“. Co si pod tím představit?

Já si představuji, že je potřeba chránit národní a státní zájmy České republiky, abychom si nenechali diktovat, co se nám nelíbí.

A to se děje? Že nám někdo něco diktuje?

Diktovali kvóty k migraci a potom nám diktují, že máme mít tuto známku, tento obal na potravinách… a to se mi nelíbí. My jako suverénní stát si o tom máme sami rozhodnout a sami výrobci, vláda, parlament a Senát vědí, co smíme a nesmíme. A že nám budou diktovat, to je špatně.

A to se nerozhoduje hlasováním, třeba ty kvóty jste zmiňoval, to je diktát?

Ono to bylo odhlasované, ale chtěli nás přehlasovat, ale potom se dohodli na tom, že ty kvóty nebudou.

Měla by Česká republika přijmout euro?

Já se domnívám, že ano.

Proč?

Když jsme v tom evropském společenství, všude se s tím platí, i na Slovensku, tak nevím, proč bychom s tím neměli platit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 40 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 47 mminutami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...