Filozof Lévy: Česko kdysi mluvilo o Evropě jako o domovu. Země udělala obrovský krok zpět

9 minut
Francouzský filozof Lévy: Česko udělalo obrovský krok zpět
Zdroj: ČT24

Česká republika bývala skutečně bijícím srdcem Evropy. Po listopadu 1989 mluvili lidé v Československu o cestě do Evropy jako o návratu domů, Česko jako země Franze Kafky, Václava Havla nebo Milana Kundery ale udělalo obrovský krok zpět. V Událostech, komentářích tento názor vyjádřil francouzský filozof Bernard-Henri Lévy, který hovořil mimo jiné o populismu a spolupráci evropských extremistických politiků s hnutím SPD. Rozhovor s ním vedl Martin Řezníček.

Čím to, že na představu politiky Marine Le Penové, kterou sdílí s mnohými jinými z českých politiků, tolik lidí slyší?

Je to v zásadě nesrozumitelné. Pokusím se to říci velice jednoduše, bez polemiky. Je to žena, která nemá ráda Francii, která nemá ráda Evropu, která je podřízena Vladimiru Putinovi a já tomu nerozumím, jak ji francouzští patrioti, nebo i čeští patrioti mohou obdivovat. Pro mě je to záhada.

Vy jste kdysi řekl, mimochodem také v rozhovoru pro Českou televizi, že za populismem stojí únava z demokracie nebo únava ze svobody. Není s národem, ať už jsou to Francouzi nebo Češi, něco špatně, když jsou unaveni z těchto hodnot?

Ano. Máte okamžiky, kdy jsou lidé poněkud unaveni z demokracie. Vzpomeňte si na 30. léta minulého století. Celá řada žen a mužů, kteří byli demokraté, nebyli fašisté, měli pouze pocit, že demokracie je na samém konci svých možností a že je třeba vymyslet něco nového. Nyní se nacházíme v obdobné situaci. Je celá řada Francouzů či Pražanů, kteří, když se jich zeptáte, řeknou vám, že demokracie je to nejlepší, co můžeme mít.

Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy
Zdroj: ČT24

Ale zároveň řeknou, že demokracie již nemá vítr v plachtách, demokraté již sami nevěří v ty vlastní hodnoty a budeme tedy důvěřovat těmto populistům, kteří říkají cokoli, vůbec nevnímají realitu a viděli jsme to i v rámci brexitu, vytáhnou jakoukoli lež a pošlou lid hlavou proti zdi, jenom aby hájili své vlastní zájmy. A co dělá Marine Le Penová v Praze? Ona hájí ten svůj obchůdek. Ona si tam hájí svůj rodinný podnik, ve Francii v průzkumech veřejného mínění výrazně klesá, takže ona sem přijela, aby trochu zase povstala. Tak jako v tom byznysu, který tak má rád pan Babiš, chce ona restartovat ten svůj byznys zde v Praze.

Když se bavíme o populismu, který bude hrát pravděpodobně velkou roli v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, myslíte si, že tedy padá staré rozdělení na pravici a levici, které bylo poměrně dlouho patrné i v Evropském parlamentu, a že tady bude nové, poměrně jasné dělení na protisystémové strany a na ty strany, které chtějí nějakou Evropskou unii, byť se liší v tom, jak by měla vypadat?

Já bych to neřekl až takto. (…) Není důležité, zda jsme na pravici, na té liberální pravici nebo liberální levici, důležité je, abychom vystavěli hráz těmto lhářům, těmto podvodníkům, těmto lidem, kteří profitují z chudoby. Potom můžeme vést diskusi mezi lidmi na pravém spektru, na levém spektru, kteří mají jiné vize, ale důležité je, aby ti, kteří chtějí dát ostnatý drát na hranice, ti, kteří chtějí plivat na odkaz Václava Havla, ti lidé, kteří by mohli být směšnými hrdiny z románu Milana Kundery, aby se nedostali k moci.

Jsou u moci v Praze a je to opravdu velmi smutné. Je to neskutečné. Já si vzpomínám na Českou republiku, v té době se jmenovala ještě Československo, před 30 lety jsem sem byl vyslán Francoisem Mitterrandem a vzpomínám na Čechy, kteří říkali ne jen, že chceme jít do Evropy. Oni říkali, „chceme se vrátit domů, chceme se vrátit do Evropy, protože to je náš domov“. Ti byli největší Evropané ze všech.

Vzpomínám si, jako by to bylo včera. Praha, to bylo bijící srdce Evropy. Pražané nepotřebovali nějaké schůdky do Evropy, oni tam chtěli mít svoje řádné místo v srdci Evropy. A když vidím pana Babiše dnes a při plánovaném setkání mu to řeknu z očí do očí, musím říci, že tato země Franze Kafky, země Václava Havla nebo Milana Kundery udělala obrovský krok zpět.

(Redakčně kráceno. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
před 2 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 38 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami
Načítání...