Filozof Lévy: Česko kdysi mluvilo o Evropě jako o domovu. Země udělala obrovský krok zpět

Nahrávám video
Francouzský filozof Lévy: Česko udělalo obrovský krok zpět
Zdroj: ČT24

Česká republika bývala skutečně bijícím srdcem Evropy. Po listopadu 1989 mluvili lidé v Československu o cestě do Evropy jako o návratu domů, Česko jako země Franze Kafky, Václava Havla nebo Milana Kundery ale udělalo obrovský krok zpět. V Událostech, komentářích tento názor vyjádřil francouzský filozof Bernard-Henri Lévy, který hovořil mimo jiné o populismu a spolupráci evropských extremistických politiků s hnutím SPD. Rozhovor s ním vedl Martin Řezníček.

Čím to, že na představu politiky Marine Le Penové, kterou sdílí s mnohými jinými z českých politiků, tolik lidí slyší?

Je to v zásadě nesrozumitelné. Pokusím se to říci velice jednoduše, bez polemiky. Je to žena, která nemá ráda Francii, která nemá ráda Evropu, která je podřízena Vladimiru Putinovi a já tomu nerozumím, jak ji francouzští patrioti, nebo i čeští patrioti mohou obdivovat. Pro mě je to záhada.

Vy jste kdysi řekl, mimochodem také v rozhovoru pro Českou televizi, že za populismem stojí únava z demokracie nebo únava ze svobody. Není s národem, ať už jsou to Francouzi nebo Češi, něco špatně, když jsou unaveni z těchto hodnot?

Ano. Máte okamžiky, kdy jsou lidé poněkud unaveni z demokracie. Vzpomeňte si na 30. léta minulého století. Celá řada žen a mužů, kteří byli demokraté, nebyli fašisté, měli pouze pocit, že demokracie je na samém konci svých možností a že je třeba vymyslet něco nového. Nyní se nacházíme v obdobné situaci. Je celá řada Francouzů či Pražanů, kteří, když se jich zeptáte, řeknou vám, že demokracie je to nejlepší, co můžeme mít.

Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy
Zdroj: ČT24

Ale zároveň řeknou, že demokracie již nemá vítr v plachtách, demokraté již sami nevěří v ty vlastní hodnoty a budeme tedy důvěřovat těmto populistům, kteří říkají cokoli, vůbec nevnímají realitu a viděli jsme to i v rámci brexitu, vytáhnou jakoukoli lež a pošlou lid hlavou proti zdi, jenom aby hájili své vlastní zájmy. A co dělá Marine Le Penová v Praze? Ona hájí ten svůj obchůdek. Ona si tam hájí svůj rodinný podnik, ve Francii v průzkumech veřejného mínění výrazně klesá, takže ona sem přijela, aby trochu zase povstala. Tak jako v tom byznysu, který tak má rád pan Babiš, chce ona restartovat ten svůj byznys zde v Praze.

Když se bavíme o populismu, který bude hrát pravděpodobně velkou roli v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, myslíte si, že tedy padá staré rozdělení na pravici a levici, které bylo poměrně dlouho patrné i v Evropském parlamentu, a že tady bude nové, poměrně jasné dělení na protisystémové strany a na ty strany, které chtějí nějakou Evropskou unii, byť se liší v tom, jak by měla vypadat?

Já bych to neřekl až takto. (…) Není důležité, zda jsme na pravici, na té liberální pravici nebo liberální levici, důležité je, abychom vystavěli hráz těmto lhářům, těmto podvodníkům, těmto lidem, kteří profitují z chudoby. Potom můžeme vést diskusi mezi lidmi na pravém spektru, na levém spektru, kteří mají jiné vize, ale důležité je, aby ti, kteří chtějí dát ostnatý drát na hranice, ti, kteří chtějí plivat na odkaz Václava Havla, ti lidé, kteří by mohli být směšnými hrdiny z románu Milana Kundery, aby se nedostali k moci.

Jsou u moci v Praze a je to opravdu velmi smutné. Je to neskutečné. Já si vzpomínám na Českou republiku, v té době se jmenovala ještě Československo, před 30 lety jsem sem byl vyslán Francoisem Mitterrandem a vzpomínám na Čechy, kteří říkali ne jen, že chceme jít do Evropy. Oni říkali, „chceme se vrátit domů, chceme se vrátit do Evropy, protože to je náš domov“. Ti byli největší Evropané ze všech.

Vzpomínám si, jako by to bylo včera. Praha, to bylo bijící srdce Evropy. Pražané nepotřebovali nějaké schůdky do Evropy, oni tam chtěli mít svoje řádné místo v srdci Evropy. A když vidím pana Babiše dnes a při plánovaném setkání mu to řeknu z očí do očí, musím říci, že tato země Franze Kafky, země Václava Havla nebo Milana Kundery udělala obrovský krok zpět.

(Redakčně kráceno. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 1 hhodinou

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 4 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 6 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 6 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 8 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...