Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.
První část pomoci podle Guaidóa přijela do Venezuely. Na hranicích dochází ke střetům
Šéf venezuelské opozice a prozatimní prezident Juan Guaidó na Twitteru oznámil, že do Venezuely už projel z Brazílie první kamion s pomocí. Vůz se ale musel zastavit hned na kraji kvůli blokovací bariéře.
Guaidó sám je na hranicích s Kolumbií. V kolumbijském pohraničním městě Cúcuta by měla být humanitární pomoc vyložena a přes jeden z tamních mostů lidským řetězem přenesena do obce Ureňa na území Venezuely. Právě tam už se dopoledne místního času (odpoledne našeho času) objevily střety, když ureňští obyvatelé začali z mostu odstraňovat železné zátarasy a ostnatý drát, aby umožnili kamionům projet.
Národní garda proti nim použila slzný plyn a podle některých zdrojů po nich střílela gumovými projektily. Podle místních zdravotníků zranění utrpělo více než 20 lidí. Agentura DPA také uvedla, že čtyři nákladní auta na jednom mostě poblíž obce Ureňa v sobotu prorazila armádou rozmístěné zátarasy. Konvoj a lidi, kteří ho pěšky doprovázejí, venezuelské ozbrojené síly podle tohoto zdroje ostřelovaly a použily i slzný plyn.
Do Cúcuty během soboty přešlo 13 příslušníků venezuelských ozbrojených sil. Kolumbijské úřady oznámily, že jde o 11 vojáků a dva policisty. Je mezi nimi armádní major, který podle agentury AFP řekl, že nesouhlasí s Madurem a je pro to, aby humanitární pomoc byla do Venezuely vpuštěna.
Ve venezuelské metropoli Caracasu se mezitím konají soupeřící demonstrace. Na jedné straně se jich účastní tisíce stoupenců opozice a na straně druhé rovněž tisíce příznivců prezidenta Madura. Venezuelští vojáci už v pátek při střetu v oblasti přiléhající k brazilským hranicím zabili dva domorodé obyvatele a dalších nejméně 15 lidí zranili, z toho několik vážně.
Spolupracovník ČT Martin Rey přímo z kolumbijsko-venezuelské hranice (zdroj: ČT24)
Venezuelský režim mimo jiné v reakci na sobotní dění rozvázal s Kolumbií diplomatické styky. Bariéru na hranici nechal už předtím postavit, aby zabránil vstupu humanitární pomoci, kterou považuje za americkou intervenci.
„Bolívarská vláda (Venezuely) informuje národ, že kvůli vážným a ilegálním pokusům kolumbijské vlády ohrozit mír a svrchovanost Venezuely přijala opatření dočasně úplně uzavřít mosty Simóna Bolívara, Santander a Unión,“ uvedla na Twitteru venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová s odkazem na oblast u kolumbijského města Cúcuta.
Zemi sužuje ekonomická krize
Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, za kterou je podle politických analytiků z velké části zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politika.
„Odsuzují k smrti na tři sta tisíc Venezuelanů, když jim nedovolí rychle dostat pomoc,“ uvedl v pátek v Kolumbii lídr opozice Juan Guaidó, jehož od ledna uznala padesátka zemí světa hlavou Venezuely. Dodal, že tento týden zemřelo sedm lidí, protože nedostali dialýzu. Guaidó, jenž má od ledna soudní zákaz vycestovat ze země, se v pátek účastnil na kolumbijské straně hranice koncertu, který tam zorganizovala opozice za vstup humanitární pomoci do země.
Návštěvníci pátečního koncertu Venezuela Aid Live, který se uskutečnil na kolumbijské straně hraničního mostu
Pomohli vojáci?
„Jak jsem se dostal do Kolumbie, když zavřeli letecký prostor, uzavřeli přístavy i silnice a stříleli na karavanu poslanců, která jela k hranicím? Jsem tady proto, že (venezuelští) vojáci se také účastní tohoto procesu,“ uvedl podle deníku El Nacional na tiskové konferenci v pátek v Kolumbii Guaidó. Po boku prezidentů Kolumbie, Chile a Paraguaye také zopakoval, že pro distribuci humanitární pomoci se už zapsal milion dobrovolníků.
Venezuelský parlament v lednu odmítl uznat Madurův další prezidentský mandát, protože vzešel z nesvobodných voleb, a šéf parlamentu Guaidó složil přísahu jako dočasný prezident, jehož posléze uznalo za hlavu země na padesát zemí, včetně USA. Madura ale jako prezidenta stále uznává mimo jiné Rusko, Turecko nebo Čína. Venezuelská opozice se nyní snaží dostat armádu na svou stranu, což je klíčové pro pád autoritářského režimu úřadujícího prezidenta Madura.