Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin doufá, že „nebude muset“ využít práva nasadit vojska na východě Ukrajiny, což mu už dříve horní komora parlamentu povolila. V televizní debatě, během níž téměř nezazněly jasně konfrontační otázky, Putin vyjádřil víru v dialog a diplomatické řešení krize. Rusko ale prý musí udělat vše pro to, aby práva lidí na východní Ukrajině nebyla ohrožena. Právě to je podle ruského prezidenta jednou z hlavních příčin krize. Putin také znovu rezolutně odmítl, že by na východě Ukrajiny v tuto chvíli působili ruští zpravodajové nebo vojáci. Naopak ale poprvé zpětně přiznal přítomnost Rusů mezi neoznačenými ozbrojenci na Krymu.
Za organizací východoukrajinských protestů a obsazováním úřadů podle Putina stojí místní občané. Ti se prý bojí hlavně oslabování svých národnostních práv a také nasazení armády z Kyjeva. „Na východě a jihovýchodě Ukrajiny se lidé začali obávat o svou budoucnost, o budoucnost svých dětí, s ohledem na sledování vln nacionalismu,“ vzkázal Putin s odkazem na mocenskou změnu v Kyjevě.
Jako příklad oslabování národnostních práv Putin zmínil například vyhlášení zákazu používat jiný jazyk než ukrajinštinu. Nasazení ukrajinské armády na východě země pak považuje Putin za zločin. „Místo aby se rozpoznalo, že se něco nedobrého děje v ukrajinském státě, došlo k tomu, že na civilní obyvatelstvo vyslali tanky a letectvo,“ řekl.
Rada federace schválila žádost o nasazení ruských vojáků na Ukrajině jednomyslně 1. března. Prezident žádost zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny na Krymu.
Vladimir Putin:
„Fakta hovoří, že národnostní složení Krymu a jižních a východních regionů Ukrajiny jsou rozdílná od zbytku země. Jaká je situace v jihovýchodních regionech, to přesně nevím, ale musíme udělat všechno, abychom těmto lidem umožnili obhajovat svá práva. Doufám, že nebudu muset využívat práva nasadit armádu, které mi dala horní komora parlamentu. Věřím, že se krize na Ukrajině vyřeší diplomaticky.“
Nařčení z působení ruských tajných agentů nebo ozbrojenců považuje Putin za nesmysl. „Na východě Ukrajiny nejsou žádné ruské jednotky, žádné speciální služby. Jsou to všechno místní občané. Důkazem je fakt, že místní lidé sundali masky v přímém smyslu slova,“ dodal prezident Ruska. O přímé roli je ale přesvědčena Ukrajina i Západ.
Ukrajinské tajné služby tvrdí, že na východě země odhalily konkrétní činnost zhruba 40 ruských agentů. Šéf sekce pro kontrašpionáž Vitajil Najda uvedl, že separatisté na východě země mají od Ruska jasné rozkazy a že Moskva připravuje záminku pro invazi. Spojené státy v minulých dnech dokonce vydaly dokument, ve kterém řadu ruských tvrzení vyvrací.
Putin během debaty uvedl, že ukrajinská vláda by měla zařídit rovnoprávnost pro všechny své občany. „Dnes jsou občany Ukrajiny, ale měli by mít stejná práva jako ostatní občané Ukrajiny. Otázka nespočívá v tom, jestli snad federalizovat zemi a pak uspořádat volby, nebo naopak. Otázka spočívá v tom, aby tito lidé měli záruky. A ty se pro ně na Ukrajině musí najít,“ dodal.
Vyjádřil se také k sesazenému prezidentu Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi, který má k Rusku blízko. Tomu prý nezbylo nic jiného než odjet ze země v zájmu o svou bezpečnost. Změnu poměrů v Kyjevě Putin znovu označil za „klasicky protistátní převrat“.
Ruský prezident znovu popřel, že by Moskva předem plánovala anexi a vojenské akce na Krymu. Avšak podle jeho tvrzení „hrozby vůči Rusům a ruskojazyčnému obyvatelstvu byly konkrétní a hmatatelné“. Putin přiznal, že ruští vojáci podpořili místní sebeobranu, když se v březnu pořádalo referendum o připojení k Rusku. „… za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci a jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně,“ řekl.
Ruský prezident také prostřednictvím telemostu hovořil právě s obyvateli v krymském Sevastopolu. Mimo jiné slíbil další zvyšování důchodů a platů u lidí, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. Platy by během čtyř měsíců měly vzrůst o sto procent oproti podmínkám v době, kdy Krym patřil Ukrajině. Podle Putina to bude skokově vždy první den v měsíci. První vlna začala v dubnu a bude pokračovat až do července, vzkázal Putin do Sevastopolu.
Moskva přičítá veškerou odpovědnost za vývoj na Ukrajině „státnímu převratu“ v Kyjevě, po kterém prý následoval vzestup nacionalismu a neonacismu v zemi, ohrožující obyvatelstvo převážně ruskojazyčných regionů na jihu a východě země. Nad ním Kyjev kvůli akcím ozbrojených separatistů ztrácí kontrolu.
Rusko prý přibralo Krym i kvůli rozpínavosti NATO
Putin si v pořadu stěžoval, že Spojené státy nechtějí dát Moskvě záruky, že plánovaný protiraketový deštník není namířen proti Rusku. Pokud ho umístí ve východní Evropě, bude na to muset Rusko odpovědět, zdůraznil šéf Kremlu. „Uděláme všechno pro to, abychom zajistili bezpečnost ruského národa,“ poznamenal Putin, který je prý připraven s Washingtonem dál o protiraketovém systému jednat.
„Když se vojenská infrastruktura přibližuje k našim hranicím, musíme učinit odvetné kroky,“ vysvětlil Putin a dal do souvislosti březnovou anexi původně ukrajinského Krymu s posunem NATO na východ. „Rozhodnutí o Krymu bylo částečně spojeno s hrozbou rozšíření NATO na Ukrajinu.“ Aliance podle něj vytlačuje Rusko z černomořského regionu, kde má Moskva již od dob carů svou flotilu. „Lodě NATO by nakonec skončily v Sevastopolu, ve městě ruské námořní slávy,“ prohlásil Putin.
Na dnešní Putinovu debatu se podle agentury ITAR-TASS akreditovalo kolem 180 novinářů. Prezidentovi se k ní prý sešlo na 2,5 milionu dotazů. Pořad přenášela řada zahraničních televizních stanic, včetně BBC a CNN. Dramaturgové pojali televizní vystoupení jako diskusi s přítomnými hosty, mezi nimi byla řada novinářů, bezpečnostních představitelů, osobností z kultury nebo zástupců občanských iniciativ. Součástí byly také telefonáty diváků, videodotazy nebo živé vstupy z Krymu.
