Valné shromáždění OSN velkou většinou potvrdilo globální pakt o migraci, formálně přijatý 10. prosince v Maroku. Proti přijetí paktu schváleného 152 hlasy bylo podle agentury AP Česko, Maďarsko, Izrael, Polsko a USA. Dvanáct zemí se zdrželo. Právně nezávazný globální pakt o migraci má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.
Agentura AP upozornila, že ve Valném shromáždění pro usnesení hlasovalo méně zemí než v marockém Marrákeši, kde jej předběžně přijalo 164 zemí.
Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
Signatáři si od úmluvy slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Odpůrcům vadí i to, že údajně stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací.
Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
V pondělí přijalo Valné shromáždění drtivou většinou globální pakt o uprchlících, který rozšiřuje současný mezinárodní právní rámec o běžencích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy a Maďarsko, Česká republika právně nezávazný dokument podporující mezinárodní spolupráci podpořila. Tento dokument se od globálního paktu o migraci liší.
