CHARKOV: Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva

• vrm

22. 2. 201422. 2. 2014|Zdroj: ČT24

Ukrajinská krize

Zdroj: ČT24

Charkov – Sjezd proruských poslanců v Charkově převzal odpovědnost za ústavní pořádek na jihovýchodě země a zpochybnil legitimitu kyjevského parlamentu, jehož opoziční poslanci sesadili prezidenta Janukovyče. Jedná se již o několikátý náznak separatismu, o odtržení od Ukrajiny chce jednat silně proruský Krym.

„Rozhodnutí přijatá v ovzduší teroru a výhrůžek smrtí ukrajinským parlamentem vyvolávají pochybnosti o jeho legitimitě a legalitě,“ stojí v rezoluci, jež vzešla ze setkání 300 proruských poslanců, které dnes východoukrajinský Charkov hostí. Rozhodnutí sněmovny přijatá v takových podmínkách „vyvolávají pochyby o tom, že byla učiněna dobrovolně a zákonnou cestou“ a podle delegátů destabilizují situaci v zemi.

„Ústřední orgány jsou paralyzovány. Dokud nebude obnoven ústavní pořádek a vláda práva, rozhodli jsme se převzít odpovědnost za ochranu ústavního pořádku, stejně jako práv a bezpečnosti občanů na našem území,“ stojí v rezoluci, která obviňuje opozici z toho, že nesplnila včerejší dohodu s prezidentem Janukovyčem (více zde) a neodevzdala zbraně, naopak „dál vraždí pokojné obyvatelstvo“.

Účastníci sjezdu proto vyzvali k vytváření ozbrojených oddílů domobrany. „V Kyjevě nepřevzali moc, ale pouze budovy. Připomínám, že ve svých časech vojevůdce Kutuzov prohrál Moskvu, ale pak došel až do Paříže,“ prohlásil jeden z delegátů.

Charkovský gubernátor: Nepřipravujeme se na rozpad země

Ani distanc od Kyjeva ale podle charkovského gubernátora Michaila Dobkina neznačí známky separatismu. Přítomným poslancům prý jde o zachování jednotné Ukrajiny. „Nepřipravujeme se na rozpad Ukrajiny. Naopak ji chceme udržet.“ Jednání zastupitelů z ruskojazyčných oblastí jihu a východu Ukrajiny podle televize Espresso přihlížela početná skupina ruských politiků v čele s šéfem zahraničního výboru Státní dumy Alexejem Puškovem. V delegaci byli i čtyři gubernátoři ruských oblastí, které s Ukrajinou sousedí.

V Charkově se nachází i prezident Viktor Janukovyč, jehož dnes z prezidentského křesla sesadil silou opozice parlament. V televizním rozhovoru ovšem opuštění úřadu do předčasných voleb odmítl a rozhodnutí parlamentu označil za nezákonné (více zde). Ulicemi města zněla na jeho podporu ruská hymna.

ANALYTICI: ROZPAD JE MOŽNÝ, SCÉNÁŘŮ HNED NĚKOLIK

Podle analytika Emila Sulejmanova, který byl hostem vysílání ČT24, dnešní rozhodnutí charkovského sjezdu potvrzuje, že východní a tradičně prorusky orientované části Ukrajiny mají k separatismu potenciál; jedním z hlavních advokátů federalizace Ukrajiny je charkovský starosta Gennadij Kernes. „Potenciál separace je na východě obrovský, nespíš nejvyšší v dějinách postsovětské Ukrajiny,“ prohlásil analytik Sulejmanov. „Charkov možná bude usilovat o nějaký projekt federalizované Ukrajiny. U Krymu si myslím, že to vzhledem k Rusku může jít ještě dál.“

Právě v černomořském autonomním regionu žije vůbec největší počet rusky hovořících obyvatel země. V Sevastopoli dnes zavlály ruské vlajky, lidé vítali bezpečnostní síly vracící se z Kyjeva květinami.

Šéf krymského parlamentu Konstantinov se také už ve čtvrtek nechal slyšet, že v případě rozpadu země budou krymští zákonodárci anulovat šedesát let staré rozhodnutí Nikity Chruščova, že Krym patří k Ukrajině – jako svazové republice SSSR jí ho Chruščov věnoval darem v roce 1954 (více čtěte zde). Ukrajina tehdy slavila 300 let od Perejaslavské rady, čili kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení levobřežní části země k carskému Rusku. Průmyslové oblasti Charkova a Doněcku tak mají s Ruskem společnou historii už od poloviny 17. století.

Jak upozorňuje někdejší konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek, Moskvě by se případné rozdělení země nemuselo příčit – za předpokladu, že by na východě získala dostatečný vliv. Zároveň ale upozorňuje na závazek, který Spojené státy a Ruská federace Ukrajině daly při její nezávislosti vyhlášené v srpnu 1991; země se tehdy zřekla jaderných zbraní a obě velmoci jí garantovaly jednotu a územní nedotknutelnost.

„Když přijde revoluce, mají všechny garance jen pochybnou cenu, ale mohu si představit i ten scénář, že si na tyto garance obě velmoci vzpomenou a budou hledat cestu nějakého velice volného a přece jen formálně jednotného státu,“ dodává Votápek. Krajnějším řešením je pak mezinárodní protektorát, jaký zažívá Bosna a Hercegovina.

O budoucnosti jednotné Ukrajiny navíc pochybuje i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, jenž se podílel na včerejší dohodě mezi Janukovyčem a opozicí (více zde). „Dohoda není žádnou garancí mírového vývoje Ukrajiny s politickou budoucností, která by zemi udržela pohromadě,“ uvedl diplomat po návratu z Kyjeva.

Scénáře rozdělení

• federace
• konfederace (volný svazek západní a východní Ukrajiny)
• mezinárodní protektorát dozorující chod státu (po vzoru Bosny a Hercegoviny)
• stále nepravděpodobný vznik dvou či více nezávislých států
• separace vybraných území, jejich eventuální připojení k jiné zemi (týká se zejména Krymu, jenž je strategicky významný pro Ruskou federaci - sídlí zde její námořní flotila)