Kyjev – Borcení jednoho politickému směru během 24 hodin pokračuje. Ukrajinský parlament po sérii zákonných reforem dnes také odsouhlasil zákon, který umožní propustit dlouhodobě vězněnou expremiérku Juliji Tymošenkovou. Celkem 310 zákonodárců z celkových 450 svým rozhodnutím zrušilo trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení. Davy lidí na kyjevském Majdanu na rozhodnutí parlamentu zareagovaly jásotem a ovacemi.
Ukrajinský parlament schválil osvobození Tymošenkové
Definitivnímu propuštění někdejší vůdkyně opozice ale zřejmě stojí v cestě nutné procedury. Usnesení Nejvyšší rady o jejím vydání by měl podepsat předseda sboru Volodymyr Rybak a pravděpodobně i prezident Viktor Janukovyč, následně pak vše stvrdit rozhodnutí soudu. Právě prezident, který je její tradiční politický konkurent, dosud trval na tom, aby si Tymošenková trest odseděla.
Tymošenkovou v říjnu 2011 soud poslal na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku Janukovyče.
Přijetí zákona několikatisícový dav v centru Kyjeva přivítal jásotem, lidé ale naopak vypískali opoziční politiky, kteří uzavřeli s Janukovyčem dohodu o předčasných prezidentských volbách. Místo toho Majdan požaduje prezidentovo odstoupení do sobotního dopoledne. Opoziční poslanci poté údajně předložili do parlamentu návrh zákona o sesazení hlavy státu. Bližší podrobnosti o předloze však nejsou známy.
Ukrajinský parlament
Ještě dříve poslanci schválili zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který odebírá hlavě státu některé pravomoci. Pro tento krok, který má přispět k ukončení politické krize a krveprolévání, hlasovalo 386 z celkem 450 poslanců. Poslanci hlasovali ve „zjednodušené proceduře“, tedy bez debaty a bez projednávání návrhu ve výborech. Samo rozhodnutí pak znamená návrat k „prezidentsko-parlamentní“ formě vládnutí, protože podle ústavy z roku 2004 poslanci získávají právo vytvářet vládu.
Premiéra poslanci volí z kandidátů navržených prezidentem a parlament také na prezidentův návrh jmenuje ministry obrany a zahraničí, jakož i šéfa tajné služby. Kandidáty na ostatní ministerská křesla navrhuje premiér. Prodlužuje se také funkční období parlamentu ze čtyř na pět let. Sněmovna také 372 hlasy schválila bezpodmínečnou amnestii pro všechny zatčené, respektive zakázala trestní stíhání účastníků pokojných protestních akcí.
28 minut
Horizont ČT24
Tymošenková, která je ve vězení od srpna 2011, proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o něž se ucházel i současný proruský prezident Viktor Janukovyč. Tymošenková tehdy ohromovala půvabem, ale také odhodláním a radikalismem, s nimiž prosazovala své cíle.
Obě její funkční období byla poznamenána řadou konfliktů s někdejším blízkým spojencem Juščenkem. Skutečným důvodem, proč ji Juščenko odvolal z funkce, byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s Janukovyčem a těsně prohrála. Kvůli volbám se soudila, nakonec ale žalobu stáhla.
Tymošenková byla v říjnu 2011 odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč), kterou musí nahradit. Po tři roky také nesmí vykonávat veřejné funkce. Odvolací soud trest v prosinci potvrdil. Za posledních více než deset let byla proti Tymošenkové zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena.
