„Nevěřil jsem, že je to dnes možné,“ říká námořník, který upozornil na znečišťování oceánu. Může dostat odměnu whistleblowera

Nahrávám video
Rozhovor s námořníkem Jaroslavem Hornofem: Rok teď nemůžu pracovat na moři
Zdroj: ČT24

Český námořník Jaroslav Hornof natočil, jak nákladní loď Marguerita patřící německé společnosti MST vypouští do oceánu nebezpečný odpad ze strojovny. Jeho informace i video pak pomohly plavidlo zachytit v americkém přístavu a tamní úřady rejdařskou firmu obvinily z falšování dokumentů. Americký soud teď pro Čecha jako oznamovatele nezákonné činnosti (tzv. whistleblowera) žádá odměnu, která by mohla dosáhnout až dvaceti milionů korun. Jaroslav Hornof byl hostem pořadu Události, komentáře.

Kdy jste pochopil, že se na lodi, kde jste pracoval, děje něco nekalého?

Problémy tam byly úplně od začátku. Nalodil jsem se 12. května v Panamě a loď byla kompletně zanedbaná. Jelikož jsem už znal sesterskou loď, na které jsem byl na spouštění v Číně, tak člověk zná systémy vesměs dokonale. Musí je znát dokonale. Takže už v Panamě se projevily nějaké alarmy.

  • Termín whistleblowing (doslova hvízdání na píšťalku) se užívá pro upozorňování na podezřelé, neetické nebo trestné jednání, které se děje na pracovišti se souhlasem nadřízených a které jde proti veřejnému zájmu nebo ohrožuje veřejnost. Například ve Spojených státech tito oznamovatelé mohou dosáhnout na finanční odměnu.

Posádka, hlavně důstojníci, reagovali, že se nic neděje, všechno je v pohodě. Měl jsem na Margueritě za kolegu jednoho Slováka, se kterým jsem se znal z jiné lodi. Říkal jsem mu, že něco nehraje. On mě upozornil, že takovéto věci se dějí, takže mi potvrdil moje domněnky.

Co jste dělal, když jste zjistil, že se z lodi vypouští odpady do oceánu?

Zjistil jsem to ještě deset dní před tím, než k samotné události došlo, když si nadřízený na ranním brífinku zavolal kluky a řekl jim, že to mají vykonat.

Nezákonně, do oceánu

Vykonat co? Že mají vypustit špínu do moře?

Ano, že mají vypouštět nezákonně do oceánu. Počkal jsem, jestli je to pravda, protože mě ani nenapadlo, že by to při dnešních postizích a předpisech mohlo být reálné. Takže jsem se na to šel podívat. Když jsem to viděl, přišel jsem za svým nadřízeným a říkal mu, že s tím nesouhlasím, že nechci, aby se to dělalo. Odvětil mi, že to dělá třicet let, že to jinak dělat nebude a že na nás nikdo nepřijde.

Věděl to kapitán lodi?

No, kapitán je taková formální osoba. Nevím, jestli to kapitán věděl, z mého hlediska spíš ne.

Vám se vypouštění odpadů podařilo natočit na iPad. Neměl jste strach, že se vás někdo pokusí zastavit, přece jenom jste pluli hlubokým oceánem?

Ano, určitě. Nejdřív jsem svého nadřízeného obeznámil s tím, že s tím nesouhlasím, a teprve po tom, co mi oznámil, že to dělá třicet let, jsem začal natáčet. Nevěděl jsem, jaké má dohody s firmou, a nechtěl jsem s tím mít nic společného. Tak jsem to natočil, druhý den jsem to dal kapitánovi a on o den později přišel s tím, že všechno je v pořádku, že to je čistá voda. To už jsem začal mít strach, co se děje nebo co se bude dít.

Zamykal jste se v kajutě? Měl jste strach?

Třicet procent posádky byli Chorvati a můj nadřízený byl taky Chorvat, který pro Companii pracoval kolem třiceti let. A já jsem byl na lodi čtrnáct dní, když se to stalo. Takže jsem nevěděl, jaké mají mezi sebou vztahy.

Stovka námořníků bez práce

Vámi natočené video se potom dostalo až k soudu. Jak vypadalo vyšetřování? Protože vyšetřovatelé museli jít přímo na danou loď, je to tak?

Ano. Šlo o to, že jsem vše jako první to nahlásil firmě. Nechtěl jsem jít do soudního procesu, protože vím, že to je na dlouhé lokte, omezí vás to v kariéře i v osobním životě. Nahlásil jsem to firmě a řekl jsem, že s tím nechci mít nic společného, ať si to vyřeší a že tady s tímto člověkem nechci fungovat na stejné lodi.

Tak se to začalo pomalinku rozvíjet, udělali interní audit. Myslel jsem, že tím už to je všechno vyřešené, že už nemusím nic dělat. Poslali novou posádku a začali jsme dávat strojovnu nějakým způsobem do pořádku. Ale když jsme přijeli do Ameriky, zjistili jsme, že to vyřešené není. Přišli dva vyšetřovatelé a ptali se, co se na lodi dělo. V tu chvíli jsem nevěděl, jestli si ze mě dělají srandu a nevědí vůbec nic, nebo se snaží dopátrat jiných informací.

A měli vaši kolegové pochopení pro to, že jste informaci o znečišťování vypustil ven? Nevyčítali vám to? Mohl jste ohrozit i jejich práci.

Ohrozil jsem i jejich práci. Skončilo okolo stovky námořníků, prostě dostali vyhazov jenom z toho důvodu, že pluli na špatné lodi se špatnými důstojníky.

Co jste si vyslechl od nich?

No, to nebudu komentovat.

Firma se nakonec dohodla a zaplatí pokutu. Soud ale pokutu ještě nepotvrdil, protože jde i o peníze pro vás.

Já a ještě další dva kluci, které spolu se mnou zastupuje právník v Americe, jsme se snažili dostat do pozice oběti. Kluci přišli o práci. Jeden starší Chorvat už práci nesežene, protože je mu přes padesát let. Mladší, Slovák, nemá problém práci sehnat, ale deset měsíců byl na lodi a už chtěl jet domů, a omezilo ho to tak, že ještě dva měsíce musel zůstat nuceně v Americe.

Z mého hlediska mě to taky omezilo. Rok teď nemůžu pracovat na moři. Mou kariéru to na jeden rok kompletně zastavilo a finanční ztráta je tam taky jasná. Takže jsme se snažili dosáhnout toho, aby nás uznali jako oběti. Jako oběti nás neuznali.

Ale šanci na to, že nějaké peníze dostanete, máte. 

Ano, ano.

Vliv pradědových map

Řekněte mi, jak se z člověka, který se narodí v zemi, která nemá přímý přístup k moři, stane námořník?

Je to sice takové exotické povolání, ale musím říct u těch sta let republiky, že třeba před sto lety jsme měli přes šest tisíc námořníků. Měli jsme i velitelství námořních sil, to málo lidí ví.

A co vás zlákalo, touha po dobrodružství, širý oceán, nebo peníze?

Od každého trošku. Začalo to už někdy v mládí, můj praděda zakládal Československou námořní plavbu, tehdy ještě Čechofracht (státní podnik pro námořní přepravu – pozn. red.). Byl tam důstojníkem. Když je člověk malý a vidí námořní mapy, suvenýry a tak dále, tak ho to nějakým způsobem ovlivní. Potom na průmyslovce v šestnácti letech jsem si řekl, že by to asi nebylo špatné povolání – člověk chce cestovat, něco vidět, vydělat peníze.

Takže sen se splnil. Vrátíte se zase na moře?

To je otázka. Mám rodinu, dvě děti, takže…

Tak je zlákáte s sebou.

Ne. Bohužel tak, jak to bývalo třeba dřív, kdy rodina mohla na loď, to už bohužel není. Když je člověk v práci 24 hodin sedm dní v týdnu, není jednoduché rodinu na palubu dostat.

Tak uvidíme, jak se vám to povede. Děkujeme za to, že jste přišel do Událostí, komentářů. Na shledanou.

Na shledanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současně války proti Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 12 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...