Japonsko a Čína zodpovídají za zajištění bezpečnosti v regionu a budou spolupracovat v otázce Severní Koreje. Při své návštěvě Číny to řekl japonský premiér Šinzó Abe s tím, že Tokio je odhodláno normalizovat diplomatické vztahy s KLDR. Čínu s Japonskem sbližuje Trumpova politika – o lepší vztahy usilují pod hrozbou obchodní války. Japonský premiér přijel do Pekingu poprvé po jedenácti letech.
Udobření po více než dekádě. Premiéři Japonska a Číny jednali v Pekingu o širší spolupráci
Události ČT: Japonský premiér Abe urovnáná v Pekingu vztahy s Čínou (zdroj: ČT24)
Abe po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem zdůraznil, že normalizaci bilaterálních vztahů s KLDR musí předcházet vyřešení řady otázek, včetně té týkající se severokorejského únosu japonských občanů.
Peking je klíčovým obchodním partnerem totalitní Severní Koreje a současný šéf Bílého domu po Číně dlouhodobě požaduje, aby vyvíjela na KLDR větší tlak ve věci odzbrojení.
Snahy o rozšíření spolupráce
Tokio a Peking teď napravují vztahy narušené územními spory, rozpínavostí Číny i válečnou historií. „Naše země jsou na cestě k rozšíření spolupráce. Touto návštěvou společně pracujeme na tom, abychom loď přátelství Japonska s Čínou posouvali kupředu, krok za krokem,“ prohlásil Abe.
Čínský premiér řekl, že mezi čínskými a japonskými společnostmi bylo podepsáno na 500 obchodních dohod v hodnotě 18 miliard dolarů (skoro 408 miliard korun). Japonský premiér pak pozval čínského prezidenta, aby příští rok navštívil Japonsko; Si Ťin-pching odpověděl, že bude návštěvu „vážně zvažovat“.
Japonského premiéra provázejí i podnikatelé. Největší ekonomiky v Asii totiž hledají spolupráci v obchodu, investicích a projektech ve třetích zemích. Čína je největším obchodním partnerem Japonska, ale také největším rivalem.
Soupeří spolu zejména o vliv v jihovýchodní Asii, kde Peking ve velkém investuje a Tokio nechce zůstat pozadu. Během tří let přispěje zemím v deltě Mekongu na infrastrukturu a rozvoj sedm miliard dolarů.
Japonsko sice sdílí americké obavy z čínských obchodních praktik, dává ale přednost dialogu s Pekingem před Trumpovou strategií cel. „I Čína si přeje vyvažovat rostoucí hrozbu a dopady Trumpovy politiky, aby omezila nejistotu,“ podotkl analytik Čínské lidové univerzity Wang Pcheng.
Podle experta udobření nebude na dlouho
Čínsko-japonské vztahy zamrzly v roce 2012 kvůli sporům o ostrovy ve Východočínském moři. Provokace přitom pokračují dosud, jelikož čínské lodě a letadla dál pronikají k japonskému území.
Nevraživost tak zůstává, země se ale potřebují. „Rivalita je pořád stejná, není mezi nimi žádná vzájemná láska. Sbližování bude pravděpodobně krátkodobé,“ myslí si politolog ze Sophia University v Tokiu Koichi Nakano.
Územní spory jsou součástí rostoucího napětí v Tichomoří. Čínské námořnictvo se v současné době rozpíná ve vodách, kde měly dlouho převahu Spojené státy. Právě Japonsko je v oblasti hlavním spojencem Washingtonu – na svém území má i americkou základnu.