Po sedmileté pauze má přinést průlom v japonsko-čínských vztazích návštěva premiéra Šinzó Abeho v Pekingu. Spory vyvolala v uplynulých letech hlavně čínská rozpínavost ve Východočínském a Jihočínském moři. Japonsko kvůli tomu buduje silnou armádu a spolupracuje se státy regionu. Snaží se tak odradit Peking od nerozvážných akcí.
Japonsko buduje kvůli čínské rozpínavosti silnou armádu. Premiér Abe nakročí v Pekingu k usmíření
Horizont ČT24: Japonsko kvůli čínské rozpínavosti buduje silnou armádu (zdroj: ČT24)
Poválečná ústava omezila roli japonské armády jen na obranu, vláda premiéra Abého ale restrikce postupně uvolňuje. Už prosadila nový výklad ústavy a do dvou let chce základní zákon země revidovat.
„Čína vydává na zbrojení pětkrát víc ročně než Japonsko. (…) Je velmi vysoká pravděpodobnost, že Japonci změní svoji ústavu, která je doposud definovala jako pacifický stát, který může mít armádu jen pro obranu. Japonci si v tomto směru uvědomují obrovské nebezpečí ze strany Číňanů s ohledem do budoucnosti,“ říká politický geograf Vladimír Baar.
Garantem japonské bezpečnosti jsou sice Spojené státy, které mají v zemi desítky tisíc vojáků, Japonsko ale spolupracuje s více státy regionu. Už nyní disponuje pátou nejsilnější armádou světa a vojenskou přítomnost dává najevo tisíce kilometrů daleko – japonské lodě byly nedávno až v Indickém oceánu.
Japonské ponorky pak vůbec poprvé podnikly manévry ve vodách Jihočínského moře a obojživelná vozidla poprvé od druhé světové války operovala na cizí půdě při cvičení s americkými a filipínskými vojáky na ostrově Luzon.
Čínských provokativních akcí přibývá
Japonsku jde o geopolitiku i obchod. Manévry zemi umožňují předvést moderní zbraně a také je prodat do zahraničí. Zejména ale vysílají signál Číně. Rychlá modernizace čínské armády, která posiluje operační schopnosti, i eskalace čínských aktivit v oblastech blízkých Japonsku totiž znepokojují země v regionu i mezinárodní společenství.
V posledním půlroce o pětinu stoupl počet vzletů japonských stíhaček, jež musely reagovat na čínská vojenská letadla nebezpečně blízko Japonska. V zájmu Tokia je proto budovat schopnou armádu a vyvažovat čínský vliv nejen politicky, ale i vojensky.
Peking chce nyní s Tokiem urovnat vztahy mimo jiné v důsledku politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Čínu obvinil ze zásahů do voleb i špatné obchodní politiky, což vedlo k zavádění vzájemných cel na zboží. Pekingu se nelíbí ani schválené americké dodávky zbraní Tchaj-wanu.