Kavanaugha podpořil právní výbor amerického Senátu. O jediný hlas

Právní výbor amerického Senátu nejtěsnějším poměrem hlasů podpořil kandidaturu Bretta Kavanaugha na místo soudce Nejvyššího soudu. Kavanaugha navrhl prezident Donald Trump, ale proceduru zkomplikovalo obvinění ze sexuálního útoku, které proti kandidátovi vznesla profesorka psychologie Christine Blaseyová Fordová.

Hlasování výboru předcházela dramatická debata, pro kandidáta se nakonec vyslovilo všech jedenáct senátorů z řad republikánů, všech deset demokratů bylo proti. O kandidatuře bude definitivně rozhodovat plénum Senátu.

Už před hlasováním vystoupil republikánský senátor Jeff Flake, který byl ještě ve čtvrtek nerozhodnutý, zda Kavanaugha podpoří. Prohlásil, že by bylo správné, aby veškerá obvinění proti kandidátovi prozkoumal Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Žádal proto, aby hlasování v plénu Senátu bylo o týden odloženo.

Jeho požadavek zmátl některé senátory, kteří následně nevěděli, zda hlasují o odložení nebo přímo o podpoře Kavanaugha. Šéf výboru je musel ujišťovat, že hlasují o podpoře kandidáta.

Pátečnímu zasedání senátního výboru předcházel incident, jehož hlavní postavou byl rovněž Flake. Ten poté, co byl nerozhodnutý, ohlásil, že pro Kavanaugha hlasovat bude. U výtahu, kterým chtěl odjet k jednací místnosti, ho poté několik minut zdrželo několik žen, mezi nimiž nejméně jedna byla v minulosti obětí sexuálního násilí.

„Neodvracejte zrak, podívejte se mi do očí a řekněte mi, že to, co se mi stalo, není důležité,“ opakovaně tato žena naléhala na senátora, který se odpovědi vyhnul.

Kavanaugh veškerá obvinění odmítá

Christine Blaseyová Fordová
Zdroj: Reuters/Saul Loeb

Třiapadesátiletý právník Brett Kavanaugh čelí obvinění z údajného sexuálního napadení Christine Blaseyové Fordové. Mělo k němu dojít v létě roku 1982. Fordová ve čtvrtek před senátním výborem čtyři hodiny vypovídala o podrobnostech inkriminovaného večera.

Řekla, že ji Kavanaugh se svým kamarádem Markem Judgem v opilosti zatáhli do ložnice, kde se ji Kavanaugh snažil svléknout. Také jí zakryl rukou ústa, aby ztlumil její křik, až se obávala, že by ji takto mohl neúmyslně zabít. „Ale podrobnosti z té noci, kvůli které tady jsem, nikdy nezapomenu. Vryly se mi do paměti a čas od času mě pronásledují,“ uvedla Fordová. V pasáži, ve které popisovala samotné napadení, zadržovala pláč.

Poté před výborem hovořil Kavanaugh, který všechna obvinění důrazně odmítl. Viditelně rozčilený senátorům řekl, že obvinění zničila jeho jméno a ublížila jeho rodině.

Brett Kavanaugh si získal renomé především jako soudce odvolacího soudu federálního distriktu hlavního města Washingtonu. Dříve pracoval jako poradce Kennetha Starra, který vedl vyšetřování případu intimního vztahu bývalého prezidenta Billa Clintona se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. V 90. letech pracoval i pro soudce nejvyššího soudu Anthonyho Kennedyho.

V roce 2000 byl členem předvolebního štábu George Bushe mladšího a tehdy „proslul“ odporem k přepočítávání hlasů na Floridě kvůli těsnému výsledku demokrata Ala Gora a vítězného Bushe. Poté, co se Bush stal v roce 2001 prezidentem, nastoupil do jeho týmu jako právník, a v letech 2003 až 2006 byl Bushovým poradcem a tajemníkem jeho štábu.

Kavanaugh je podle politologů považován za příznivce doslovného výkladu americké ústavy, což by mohlo být trnem v oku například odpůrcům střelných zbraní. Příznivci jejich nošení se totiž odvolávají právě na doslovný výklad ústavního práva na sebeobranu. Kavanaugh je také známý jako odpůrce potratů a sňatků osob stejného pohlaví.

Brett Cavanaugh
Zdroj: Douliery Olivier/ČTK/ABACA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 4 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...