Americko-ruský summit přinese podle Donadla Trumpa brzy výsledek. Americký prezident to uvedl na sociální síti Twitter. Napsal také, že si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem rozuměl. Jeho výroky na tiskové konferenci po setkání vyvolaly v USA ohromení. Trump totiž kromě jiného přitakal tomu, že se Rusko nepokusilo ovlivnit americké prezidentské volby v USA v roce 2016, což je v rozporu s názorem amerických tajných služeb. Po návratu ale tvrdil, že se přeřekl.
Trump: Mnoha lidem z tajných služeb se mé vystoupení s Putinem líbilo
„Tolika lidem z nejvyšších pater tajné služby se moje vystoupení na tiskové konferenci v Helsinkách líbilo. Hovořili jsme s Putinem o mnoha důležitých tématech. Dobře jsme si rozuměli, což upřímně vadí zastáncům nenávisti, kteří chtěli vidět boxerský zápas,“ napsal Trump.
Trump v Helsinkách na tiskové konferenci k Putinovu tvrzení o nevměšování řekl, že nevidí důvod, proč by Rusko mělo být viníkem. Po návratu ale řekl, že chtěl ve skutečnosti říci, že nevidí důvod, proč by být nemělo.
Někteří politici Trumpovo vysvětlení označili za vykrucování. Trumpa kritizují nejen demokraté, ale i někteří republikáni. Staví se za tajnou službu, která o vměšování Ruska do voleb nepochybuje.
Později během dne Trump uvedl, že si nemyslí, že by se Rusko nadále pokoušelo zasahovat do vnitroamerických záležitostí. Trumpa se během zasedání kabinetu zeptal jeden z přítomných novinářů, zda jsou USA stále pro Rusko cílem. „Ne,“ odpověděl Trump.
Podle jeho mluvčí Sarah Sandersové ale slovem „ne“ myslel, že novinářům neodpoví. „Prezident řekl ,ne‘, že nebude odpovídat na otázky,“ uvedla Sandersová. „Prezident a jeho administrativa tvrdě pracují na tom, aby zajistili, že Rusko nebude schopno se do našich voleb vměšovat, jak to činilo v minulosti,“ dodala.
V dalším příspěvku na Twitteru americký prezident tvrdí, že jeho vystoupení na summitu NATO, které předcházelo Trumpově cestě do Británie a pak do Helsinek, je uznáváno coby triumf, a u summitu s Ruskem se úspěch teprve ukáže. „Může se ukázat, že z dlouhodobého hlediska to byl ještě větší úspěch. Z toho setkání vzejde mnoho pozitivních věcí,“ stojí v tweetu.
Následující Trumpův příspěvek pak tvrdí, že Rusko souhlasilo s tím, že pomůže s agendou Severní Koreje, „kde jsou naše vztahy velmi dobré a proces se hýbe kupředu“, píše Tump, „Nespěcháme, sankce stále platí! Na konci tohoto procesu čeká Severní Koreu velký zisk a vzrušující budoucnost“.
S Trumpovým hodnocením se všichni neshodují
Trump těmito tweety potvrdil vlastní interpretaci výsledků své diplomacie, v čemž se ale s mnoha politiky neshoduje. Například po nedávném summitu NATO tvrdil, že mu lídři států kývli na mnohem časnější zvýšení výdajů, a kritizoval mnohé členy za malé příspěvky. Představitelé zemí však dodatečně uvedli, že stále platí, že až do roku 2024 splní závazek vydávat dvě procenta HDP na zbrojení. Na tom se členské země dohodly už v roce 2014.
Také v případě hodnocení výsledků summitu s Kim Čong-unem jsou pozorovatelé opatrnější. Severní Korea se na summitu sice zavázala spolupracovat s USA na likvidaci jaderných zbraní na Korejském poloostrově, za což dostane od Washingtonu bezpečnostní záruky. Prohlášení však neuvádí, kdy se Pchjongjang hodlá vzdát atomových zbraní, ani jak tento krok bude možné ověřit.
Po summitu zveřejněné satelitní snímky navíc vypovídají o zlepšování infrastruktury v severokorejských zbrojních střediscích a sama KLDR označuje rozhovory s USA za„problematické“ a stěžuje si na „jednostranné požadavky na denuklearizaci“.
Trump si myslí, že Černá Hora je agresivní a může vyvolat válku
Trump po summitu s Putinem poskytl americké televizi Fox News rozhovor, v kterém se opět opřel do NATO a konkrétně do Černé Hory, jež je nejmladším členem organizace. V interview, které televize odvysílala v úterý v noci, se moderátor šéfa Bílého domu zeptal, proč by měl jeho syn jet bránit Černou Horu, kdyby byla napadena.
„Rozumím tomu, co říkáte. Pokládám si stejnou otázku,“ odpověděl Trump. „Víte, Černá Hora je drobná země s velmi tvrdými lidmi. Jsou to velmi agresivní lidé, mohou se stát bojovnými a blahopřeji, máte třetí světovou válku,“ řekl. Dodal, že NATO již zkrátka vzniklo s ideou kolektivní obrany a že on je prezidentem jen rok a půl. Trump v minulosti několikrát hovořil o tom, že obranná aliance je překonaná.
Černá Hora se ke značné nelibosti Ruska připojila k NATO v roce 2017 a již jako člen vyslala své vojáky na alianční misi do Afghánistánu. Prokuratura této malé balkánské země rok před vstupem do NATO obvinila skupinu srbských nacionalistů, že plánovala převrat a atentát na tehdejšího prozápadního premiéra a nynějšího prezidenta Mila Djukanoviče. Podle prokuratury se tohoto pokusu o převrat účastnilo i Rusko.
Se stejným zjištěním přišel tehdy i list The Telegraph, který se odvolával na vysoce postavené britské činitele. Podle vládních zdrojů britského listu se ruské tajné služby s požehnáním Moskvy snažily sabotovat plán Černé Hory připojit se k NATO. Útok byl zmařen pouhých pár hodin předtím, než k němu mělo dojít. Země by pak upadla do chaosu a Moskva by se snažila dosadit do čela země proruské vedení. Moskva to popřela.
Exšéf FBI Comey vyzývá k volbě demokratů
V úterý, kdy se v USA strhla debata kolem Trumpova setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách, se k činnosti amerického prezidenta vyjádřil i bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování James Comey. Trump Comeyho odvolal z úřadu loni kvůli ztrátě důvěry.
Comey na sociální síti Twitter napsal, že historie se teď upírá na USA a všichni, kdo věří v americké hodnoty, musejí v podzimních volbách do Kongresu volit demokraty. Comey je přitom jinak dlouhodobý stoupenec republikánů. Comey napsal, že současný Kongres není schopen naplnit myšlenku autorů ústavy: Proti ambicím jedněch musí působit ambice druhých, což je základ principu dělby moci v USA.
K Trumpovu počínání v Helsinkách se vyjádřil takto: „Byl to den, kdy se americký prezident postavil na cizí půdě po bok vraždícího, prolhaného gangstera a odmítl podpořit vlastní zem. Vlastenci musejí vstát a prezidentovo chování odmítnout.“
Trumpova politika vůči Rusku se nelíbí polovině Američanů
Průzkum agentury Ipsos ukázal, že se způsobem, jakým prezident USA Donald Trump jedná s Ruskem, nesouhlasí většina Američanů. Trumpovo chování na helsinském summitu s Putinem ale podle průzkumu dopad na oblíbenost prezidenta nemělo.
Trumpovu politiku vůči Rusku neschvaluje 55 procent Američanů, spokojeno s ní naopak je 37 procent. Celkově Trumpa ve funkci prezidenta USA podporuje a jeho jednání schvaluje 42 procent dotázaných, což je zhruba stejné množství jako před summitem. S tvrzením amerických zpravodajských služeb, že Rusko se pokoušelo ovlivnit americké prezidentské volby, souhlasí 59 procent Američanů.