Summit v Helsinkách: Putin chce opět otevřít otázku jaderných zbraní. Jednání s Trumpem si pochvaluje

Důvěrné jednání prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa po více než dvou hodinách skončilo. Trump označil schůzku za „dobrý začátek“. „Studená válka dávno skončila, situace ve světě se kardinálně změnila. Rusko a USA narážejí na zcela nové výzvy,“ prohlásil Putin po jednání. Putin také znovu popřel ruské vměšování do amerických voleb, Trump uvedl, že nevidí důvod, proč by to Rusko dělalo. Na rozhovor státníků mezi čtyřma očima, pouze v přítomnosti tlumočníků, navázalo jednání delegací.

Video Události
video

Události: Studená válka skončila, zaznělo na summitu v Helsinkách

 

Na rusko-americkém summitu v Helsinkách panovala podle Putina i Trumpa otevřená a pracovní atmosféra. Trump na úvod tiskové konference uvedl, že vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy nebyly horší než v současné době, doufá nicméně, že to se po jeho jednání s Putinem změnilo.

Nicméně jednání prohlásili oba prezidenti za úspěšné a užitečné. „Produktivní dialog mezi našimi zeměmi je dobrý pro USA, pro Rusko, ale i pro celý svět,“ řekl Trump po jednání.

„Učinili jsme první kroky k lepší budoucnosti,“ prohlásil americký prezident. „Vím, že máme za sebou dlouhou historii různých slibů. Ale je v zájmu obou zemí, abychom v tomto konstruktivním dialogu pokračovali,“ dodal.

Všechny problémy podle Putina nebyly odstraněny a ne ve všech otázkách panuje shoda. „Obě strany ale učinily první krok,“ řekl ruský prezident. Za důležité považuje zahájit dialog o rovnováze stavů jaderných zbraní.

Trump věří, že se Rusko nevměšovalo do amerických voleb

Tématem setkání bylo i ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Putin nabídl výslech 12 ruských agentů, obviněných minulý týden v USA v nepřítomnosti z útoku na server vedení amerických demokratů.

„Naše (ruská) prokuratura může takový výslech provést, a informovat pak USA o jeho výsledku. Můžeme dokonce pozvat oficiální představitele USA včetně členů Muellerovy komise, aby výslechům byli přítomni,“ řekl ruský prezident s odkazem na komisi vyšetřovatele FBI Roberta Muellera.

Šéf Bílého domu zdůraznil, že se s ruským prezidentem před těmito volbami neznal a že neexistovala žádná tajná dohoda o jeho předvolební kampani. Americké vyšetřování údajného ruského vměšování do voleb je pro USA katastrofou, dodal Trump. „Vedl jsem skvělou kampaň, a proto jsem prezident,“ řekl. Reakce amerického prezidenta znepokojila bývalého šéfa CIA Johna O. Brennana.

Americké tajné služby přitom vměšování již dříve potvrdily. Cílem kampaně bylo podle nich podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. 

Podle komentátora a publicisty Tomáše Klvani byla Trumpova reakce „nanejvýš šokující“. Klvaňa míní, že Trump neodpověděl jako prezident, kterému by záleželo na jeho zemi. „Jednal velice egoisticky, když se nepostavil za své tajné služby. Trump se choval jako Putinův agent a obchájce,“ míní Klvaňa. Za Trumpovou reakcí může být podle Klvani strach, že když se prokáže ruské vměšování do amerických prezidentských voleb, bude to vypadat, že vyhrál volby nelegitimně. „Má strach ze zpochybnění legitimity svého vítězství,“ uvedl Klvaňa pro ČT.

„Prezident Trump se znovu zmínil o tématu takzvaného ruského vměšování do volebních procesů ve Spojených státech. Musel jsem zopakovat, co jsem řekl už nejednou, a to i na schůzkách s prezidentem. Ruský stát se nikdy nevměšoval a nehodlá se vměšovat do amerických vnitřních záležitostí včetně volebního procesu,“ konstatoval Putin.

Mír byl ve všech pádech

Putin ve čteném prohlášení uvedl, že Rusko předložilo americké straně konkrétní návrhy na kontrolu zbrojení a na posílení režimu nešíření jaderných zbraní. Tlumočil zároveň znepokojení Ruska nad rozhodnutím USA odstoupit od jaderné smlouvy s Íránem.

Ruský prezident soudí, že existují podmínky pro spolupráci s USA ohledně Sýrie, přičemž bezpečnost Izraele a mír na Golanských výšinách je třeba zaručit. Obě země mohou spolupracovat také při řešení humanitární krize v Sýrii. „Naši vojáci spolupracují (v Sýrii) docela dobře,“ poznamenal.

Kremelský šéf pochválil Trumpa za jeho jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Pokroku, který se týká Korejského poloostrova, bylo podle ruského prezidenta dosaženo „v mnohém díky osobnímu vkladu prezidenta Trumpa,“ který se rozhodl pro spolupráci, nikoli pro konfrontaci. 

CNN: Trump nechtěl, aby ho přerušovali poradci

Podle televize CNN trval Trump na důvěrné osobní schůzce s Putinem z řady důvodů. Chtěl si prý sám učinit obrázek o osobě ruského vůdce, stejně jako to učinil při červnovém setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Obával se prý rovněž, že přítomnost třetích osob by mohla vést k únikům informací.

Americký prezident podle CNN rovněž nestál o to, aby ho jeho poradci při konverzaci s Putinem přerušovali. Většina z nich totiž zastává vůči Rusku tvrdší postoj než sám Trump.

Prakticky všechna americká média upozornila, že v úvodu jednání šéf Bílého domu vypočítal možná témata rozhovoru s Putinem, mezi nimiž ale chybělo údajné ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Řada amerických kongresmanů, demokratických i republikánských, právě toto téma považuje za klíčové. 

Video Úvodní vyjádření Trumpa a Putina před důvěrným jednáním
video

Úvodní vyjádření Trumpa a Putina před důvěrným jednáním

Putin přiletěl se zpožděním

Začátek summitu se zpozdil, protože Putin přiletěl do Helsinek s půlhodinovým zpožděním. Putin zamířil z letiště přímo do prezidentského paláce. Poprvé přitom použil speciální ruskou prezidentskou limuzínu Aurus, která je údajně větší než reprezentační vůz prezidenta USA přezdívaný The Beast (Bestie).

Podle původního protokolárního plánu měl podle agentury TASS Trump Putina v prezidentském paláci očekávat. Šéf Bílého domu ale podle televize CNN své plány změnil poté, co se Putin cestou do Helsinek zdržel. Trump s odjezdem ze svého hotelu podle americké televize vyčkal až do chvíle Putinova příjezdu do prezidentského paláce. Summit tak začal asi o hodinu později, než se plánovalo. 

Putin si podle ruských médií na dochvilnosti nezakládá, i na několik schůzek se zahraničními vůdci se v minulosti dostavil se zpožděním. Čekat nechal i britskou královnu Alžbětu II. nebo papeže Františka. Rekordu zřejmě v tomto ohledu dosáhl v roce 2012, kdy na něj bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč čekal čtyři hodiny.