Německo a Rakousko chtějí začít jednat o uzavření jižní migrační trasy

Německo nepodnikne při řešení pohybu migrantů přes společnou hranici žádné jednostranné kroky na úkor Rakouska. Po jednání s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem to řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Obě země chtějí začít co nejrychleji jednat s Itálií o uzavření takzvané jižní migrační trasy, což by zastavilo nelegální migraci do Evropy.

O věci budou už příští týden na okraj neformálního jednání ministrů vnitra zemí EU v Innsbrucku jednat ministři všech tří zmíněných států, potvrdil Seehofer. „Budeme přemýšlet, co můžeme společně udělat především ohledně možností uzavřít jižní migrační trasu,“ poznamenal.

Seehofer přijel do Vídně představit vnitroněmeckou dohodu, která by měla řešit právě druhotný pohyb migrantů po Evropské unii. To znamená přesun ze země, kde poprvé vstoupí na území EU, dál do jiného státu společenství. Uzavření dohody přinejmenším pro tuto chvíli ukončilo hlubokou vládní krizi mezi Seehoferem a kancléřkou Angelou Merkelovou.

Domluva předpokládá takzvaných tranzitních center pro uprchlíky na německo-rakouské hranici.

Seehofer uvedl, že mají také velmi rychle začít jednání s Řeckem a Itálií o tom, že tyto země budou z center přebírat ty migranty, kteří u nich požádali o azyl - podle Seehofera jsou to asi tři čtvrtiny zachycených osob. „To bude zásadní příspěvek k ukončení nelegální migrace,“ upozornil německý ministr.

„Rakouska se to nedotkne, lidé budou přesouváni z tranzitních center zpět přímo do Řecka a Itálie. V této chvíli nehodláme činit Rakousko zodpovědným za uprchlíky, to nebyl a není náš záměr,“ ujistil Seehofer.

Horst Seehofer a Sebastian Kurz
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Rozhovory o předávání migrantů s Itálií a Řeckem podle něj určitě nebudou jednoduché. Pokud by se nezdařily, budou se věcí muset začít zabývat premiéři těchto dvou zemí, dodal německý ministr vnitra. 

Rakousko chce kvůli zlepšení ochrany vnější hranice Unie také prosazovat podporu zemí, které mají tento úkol na starosti, pomoc například jejich policejním silám či námořnictvu. Podle názoru Vídně je rovněž nutné co nejrychleji posílit mandát, rozpočet, vybavení i personál unijní pobřežní a pohraniční stráže tak, aby mohla těmto zemím skutečně účinně pomáhat.

Kurz: Iritují mě lekce od těch, co přijímají mnohem méně migrantů než my

Kancléř Kurz souběžně odmítl kritiku své země kvůli údajně příliš restriktivnímu přístupu k migrační problematice. Připomněl, že osmimilionové Rakousko jen loni přijalo zhruba 150 000 lidí. „Vždy jsem trochu iritován, když nám někdo dává lekce, když nám kážou jiní, kteří přijali jen zlomek toho, co my,“ řekl Kurz.

Zatížení Itálie, kam nyní připlouvá nejvíce migrantů ze severní Afriky, je podle něj jen jedním z pohledů na migrační problematiku. Výrazné zatížení nesou i země, jako je Německo, Švédsko či Rakousko, kam migranti následně směřují a kde lidé s právem na azyl hodlají často strávit zbytek života.

Sebastian Kurz a Heinz-Christian Strache
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache, předseda protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ), hájil statistiky poukazující na složitější integraci lidí z jiných civilizačních okruhů mimo Evropu či „z islámské kultury“.

„Souvisí to s úrovní vzdělání lidí, kteří přicházejí. Někteří ani nechodili do základní školy. Souvisí to s patriarchální společností, s hodnotami těchto kultur. Statistiky ukazují, že mnozí z těchto lidí se buď nechtějí, nebo nemohou integrovat do naší společnosti,“ prohlásil Strache.

Fakt, že se někdo naučí německy, podle něj nestačí, pokud chybí úcta k rovnosti mužů a žen a dotyčný souhlasí například se sňatky z donucení či ženskou obřízkou. „V důsledku tito lidé často neseženou práci a zatěžují náš sociální systém, což je něco, co není dlouhodobě udržitelné,“ dodal Strache.

Kancléř Kurz následně připomněl, že to byl právě on, kdo byl sedm let za integrační snahy v Rakousku zodpovědný. „Nikdy není možné generalizovat. Samozřejmě, že zjišťujeme, co se dá dělat, abychom integraci napomohli,“ podotkl.

Statistiky také podle něj ukazují, že lidé z určitých skupin mají obvykle s integrací v Rakousku menší potíže než lidé odjinud. Největší menšinou v Rakousku jsou občané Německa, potíže obvykle nemají ani imigranti z různých zemí východní Evropy.