Popularita migrační trasy přes Španělsko roste. I kvůli politice Itálie a Malty

Horizont ČT24: Stále víc migrantů využívá trasu přes Španělsko (zdroj: ČT24)

Přes Španělsko přišlo letos do Evropy víc lidí než „tradiční“ středomořskou trasou. Přispívá k tomu i striktnější politika Itálie a Malty, kvůli které se cesta přes Středomoří začíná migrantům komplikovat. Hledají proto jiné možnosti a právě takzvaná západní středomořská trasa přes Španělsko se jeví jako logická alternativa. Od břehů Maroka totiž dělí Pyrenejský poloostrov jen poměrně úzký Gibraltarský průliv.

Od marockých břehů k těm španělským je to přes Gibraltarský průliv jen čtrnáct kilometrů. Na jižní výběžek Pyrenejského poloostrova – Costa de la luz neboli Pobřeží světla – přijíždí čím dál víc migrantů. Například do města Tarifa připlulo na jednom z gumových člunů pětatřicet nezletilých chlapců z Maroka, kteří na moři strávili deset hodin.

Okolí Gibraltarského průlivu
Zdroj: ČT24

„Šance, že ten typ lodi dopluje do Španělska, je minimální. Skočí tedy do vody a doufají, že je někdo zachrání. Ta pravděpodobnost je 90 procent. Pokud je to možné, budou usilovat o to, aby je zachránila španělská, nikoliv marocká loď,“ vysvětlil Adolfo Serrano, ředitel centra záchranných operací na moři. 

V dalším španělském přístavu Algeciras úřady běžence ze států subsaharské Afriky, na rozdíl od dospělých Maročanů a Alžířanů, hned nevracejí. Migranti mají za sebou měsíce putování po černém kontinentě a hodiny nočního pádlování ve člunu.

Askanda Fopa Ponye z Kamerunu je odhodlaný najít si práci v Barceloně. „Migranti sem nepřichází, aby dělali špatné věci. Pokud se rozhodnou přijít, je to proto, že hledají jiný život, lepší život,“ říká čtyřiadvacetiletý muž.

Odhad: Do Evropy přijde letos přes moře méně migrantů než loni

Do Španělska přišlo jen letos po moři nebo skrze španělské enklávy v Africe Ceutu a Melillu skoro osmnáct tisíc migrantů. Zájem o takzvanou západní středomořskou cestu roste. I kvůli tomu, že Itálie – destinace tradiční trasy – začala zavírat přístavy.

Nedávný evropský summit podpořil návrh zřizování záchytných center pro běžence na africkém pobřeží. Maroko už to odmítlo.

Kontroverzi vzbuzují i podobná zařízení v Libyi obestřená zprávami o zneužívání, mučení a zotročování. „Jestliže v těch zemích nerespektují ani práva svých občanů, pro ty, co přicházejí ze subsaharské Afriky, to bude ještě horší,“ uvedl Jose Villahoz, prezident nevládní organizace z Algeciras. 

Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že na starý kontinent se letos po moři dostane celkem osmdesát tisíc migrantů. To je asi o polovinu míň než loni. Jde ale jen o malý úspěch v problému, na který neexistuje okamžité řešení.