Bývalý poradce Trumpa v Praze: Evropa by měla přestat být protektorátem USA

Evropa by se měla přestat chovat jako protektorát Spojených států, ale začít se starat o vlastní obranu, a stát se tak jejich skutečným partnerem. Při debatě v Praze to řekl bývalý strategický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon. Vyjádřil také přesvědčení, že by v budoucnu mohlo dojít na návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana v Bílém domě.

Video Události ČT: Evropa by měla přestat být protektorátem USA, řekl v Praze exporadce Trumpa
video

Události ČT: Evropa by měla přestat být protektorátem USA, řekl v Praze exporadce Trumpa

Na obálce časopisu Time stanul stejně jako ten, komu pomohl do oválné pracovny – stratég, který byl až do loňského srpna pravou rukou prezidenta Trumpa. Bannon sám sebe označuje za ekonomického nacionalistu. Tvrdí, že Evropa i Amerika procházejí revolucí, které on teď pomáhá mimo Bílý dům.

„Bojovali jsme za Evropu v první světové válce, ve druhé světové válce, za studené války,“ řekl Bannon. Podle něj je nutné, aby se Evropa v obranných otázkách postavila na vlastní nohy, protože USA nemohou nést samy náklady na řešení konfliktů všude na světě. „Měli byste se stydět. Neměli byste být naším protektorátem, chceme, abyste byli naši partneři,“ řekl.

Bannon se vyjádřil i k možné návštěvě Zemana v Bílém domě, o níž český prezident hovořil už krátce po Trumpově zvolení na podzim 2016. Dosud se ale neuskutečnila. Bannon řekl, že Trumpovo prezidentské období trvá teprve rok a půl a prezident USA se zatím setkával s politiky, s nimiž řešil závažné mezinárodní otázky. „Máme před sebou ještě šest a půl roku jeho mandátu, máme spoustu času,“ uvedl k možné Zemanově návštěvě. Trumpovi první funkční období skončí v lednu 2021, může být zvolen na další čtyři roky.

Úterní debata mezi Bannonem a bývalým zvláštním poradcem Bílého domu za vlády demokratů Lannym Davisem se týkala také hospodářské politiky Spojených států. Bannon obhajoval Trumpovu snahu o ekonomický nacionalismus a prohlásil, že Západ musí hospodářsky konfrontovat Čínu, která používá neférové obchodní praktiky. Tvrdil také, že se Trumpova politika už projevuje v hospodářském oživení v USA a snížení nezaměstnanosti.

Davis naopak kritizoval, že Trumpova administrativa neinvestuje dost peněz na vytváření nových pracovních míst pro málo kvalifikované Američany. Bannon s Davisem se v debatě opakovaně vrátili k posledním prezidentským volbám, v nichž republikán Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou. Shodli se, že jedním z důvodů Trumpova vítězství bylo, že demokraté ztratili kontakt se svými tradičními voliči, tedy s nízkopříjmovými skupinami, které se často obrátily k Trumpovi.

Podle Bannona se demokraté nyní stále soustřeďují na problém ruského ovlivňování prezidentských voleb a nevracejí se k tématům, která pracující zajímají, proto neuspějí ani v podzimních volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu.

Nejhorší politička 21. století? Merkelová

Bannon v debatě několikrát dostál své kontroverzní pověsti, když o Clintonové mluvil jako o političce ambiciózní jako Lucifer a o německé kancléřce Angele Merkelové jako o jedné z nejhorších a nejarogantnějších političek 21. století.

Video Události, komentáře: Bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček
video

Události, komentáře: Bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček k rozhovoru se Stevem Bannonem

Bannon patřil k Trumpovým nejbližším spolupracovníkům během prezidentské kampaně a prvních měsíců v úřadě. Po Trumpově volebním vítězství v Bílém domě zastával funkci strategického poradce. Z té byl po mnoha kontroverzích odvolán loni v srpnu v době, kdy Trump čelil silné kritice kvůli reakci na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty.

Letos v březnu Bannon vystoupil jako host na sjezdu francouzské krajně pravicové strany Národní fronta. Do Prahy pozval Bannona i Davise průmyslový holding Czechoslovak Group ve spolupráci s vysokou školou CEVRO.

Podívejte se na celý rozhovor se Stevem Bannonem a Lanny Davisem, bývalým právníkem prezidenta Billa Clintona.  

Steve Bannon
Profil

Steve Bannon

Steve Bannon se narodil 27. listopadu 1953 v Norfolku v americkém státě Virginia. Vystudoval Georgetownskou univerzitu a v roce 1983 získal titul MBA na Harvardu.

V 80. letech pracoval pro investiční banku Goldman Sachs, kde měl na starosti projekty ze světa médií a zábavy. Poté založil vlastní firmu, která nabízela finanční služby a poradenství v Hollywoodu. Produkoval také několik snímků, v roce 2004 natočil dokument Tváří v tvář zlu o bývalém americkém prezidentovi Ronaldu Reaganovi a jeho politice vůči Sovětskému svazu.

Patří k rázným kritikům establishmentu, kritiky je označován za krajního nacionalistu. Během kampaně se podílel na jejím přiostřování v době prezidentských debat, když sehnal Trumpovi trojici žen, které tvrdily, že se staly oběťmi sexuálního obtěžování bývalého prezidenta a manžela Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové Billa Clintona. Ostře kritizoval také prezidenta Baracka Obamu.

Bannon je spoluzakladatelem zpravodajského webu Breitbart.com, který byl pod jeho vedením znám výrazně protipřistěhovaleckou a nacionalistickou rétorikou.

Jeho jmenování strategickým poradcem nově zvoleného prezidenta Trumpa loni v listopadu ohromilo vedení Demokratické strany. Skupina demokratických poslanců tehdy vyzvala Trumpa dopisem, aby Bannona odvolal. Dopis podepsalo 169 ze 188 demokratických poslanců, kteří se odvolávali na články publikované na Bannonově serveru, které „útočí na Židy, muslimy a další skupiny obyvatel“. Trump v reakci Bannona obhajoval a jeho web označil za pouhou publikační platformu.

Bannon nastoupil do funkce spolu s Trumpem 20. ledna a již na konci ledna stál podle médií za kontroverzním dekretem prezidenta, který zakazuje vstup do země občanům sedmi muslimských zemí.

Na začátku dubna Trump Bannona odvolal z funkce stálého člena Národní bezpečnostní rady (NSC), která je klíčovým poradním orgánem prezidenta v otázkách boje proti terorismu či vojenských misí. Trump původně účast Bannona na bezpečnostních jednáních hájil s tím, že je to bývalý příslušník námořnictva.

Jeho úkolem v radě bylo podle zdrojů agentury AP blízkých prezidentovi zajistit, aby se orgán tvořený experty s názory mnohdy odlišnými od Trumpa „sladil“ s prezidentovou vizí bezpečnostní politiky. Bannon měl rovněž docílit efektivnějšího fungování rady, než tomu bylo za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

Nejmenovaný činitel Bílého domu odvolání vysvětlil tím, že Bannon byl v radě mimo jiné kvůli tomu, aby dohlížel na Michaela Flynna, který tehdy zastával funkci Trumpova hlavního bezpečnostního poradce. Kvůli tomu, že neinformoval prezidenta o svých schůzkách s ruským velvyslancem, byl Flynn ale později odvolán, a proto již podle zmíněného činitele nebylo třeba Bannona v radě dále držet.

Sílil ovšem i tlak na odvolání Bannona z pozice hlavního stratéga. Přispěla k tomu zejména Trumpova zprvu zdrženlivá reakce na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty, již někteří dávají do souvislosti s Bannonovými radikálními postoji. Bannon poté učinil pro mnohé nečekaný výrok a odsoudil bělošské nacionalisty, pravicové radikály nazval „klauny“. V srpnu 2017 jej Trump propustil. Krátce poté se Bannon vrátil do vedení zpravodajského webu Breitbart News.