Od opatrného liberála k tvrdému diktátorovi. Život Nicolae Ceausesca v obrazech

„Karpatský génius“ nebo „Dunaj myšlenek“, tak se nechal titulovat muž, který ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceausescu se narodil před 100 lety – 26. ledna 1918. Sice se snažil o samostatnou politiku v rámci komunistického bloku, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě.

V počátcích své vlády se Ceausescu snažil o liberalizaci a v řadě oblastí došlo k uvolnění. V rámci socialistického bloku také začal uplatňovat nezávislejší politiku. Během roztržky Číny se Sověty se spřátelil s Pekingem, v roce 1967 nepřerušil na rozdíl od dalších socialistických zemí vztahy s Izraelem a odmítl účast své země na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

V roce 1971 ale přišla studená sprcha, když po návštěvě v Pekingu vyhlásil „kulturní revoluci“. Krátké období uvolnění skončilo a Ceausescův kult osobnosti začal nabývat nevídaných rozměrů. V roce 1974 se ujal funkce prezidenta, která byla zřízena jen pro něj, odstavil řadu funkcionářů, kteří jej původně podporovali, a začal se obklopovat vlastní rodinou. O jeho bezpečnost se starala obávaná tajná služba Securitate.

V 70. letech „conductor“ neboli vůdce zahájil program „systematizace“, která v praxi znamenala likvidaci tisíců vesnic a jejich nahrazení novými centry. Symbolem jeho režimu se staly megalomanské stavby, jako například „Palác lidu“, který vybudoval v Bukurešti po zemětřesení v roce 1977 a který je údajně druhou největší administrativní budovou na světě po americkém Pentagonu.

Kalorie na hlavu

Na počátku 80. let, kdy Rumunsko postihlo zvýšení cen surovin, byl Ceausescu donucen změnit postoj k zahraničnímu dluhu. Zavedl úsporný program, jeho země se stala více závislou na Moskvě a díky neuvážené industrializaci se z úrodné země se zásobami ropy stala jedna z nejchudších zemí kontinentu.

V zemi chyběly potraviny a teplo a smutným symbolem této doby se stal „vědecký“ nutriční program, který stanovoval počet kalorií pro každého obyvatele, a demografický program, který měl zvýšit počet obyvatel. Po roce 1985 Ceausescu odmítl podporovat reformy Michaila Gorbačova.

Ceausescův pád odstartovaly nepokoje, které vypukly 16. prosince v Temešváru na protest proti plánovanému vystěhování maďarského protestantského kněze Lászlóa Tokése. Akce přerostla v celonárodní protest, který si nakonec vyžádal životy 1104 lidí. Proti obyvatelům zasahovali příslušníci Securitate i armády, která se ale nakonec přiklonila na stranu revoluce.

Krátký proces

Diktátor si dlouho neuvědomoval vážnost situace a poté, co se vrátil z návštěvy v Íránu, svolal na 21. prosince na bukurešťské Palácové náměstí masové shromáždění, které mělo odsoudit „vandalství“ v Temešváru. Svůj projev na balkonu ústředního výboru strany ale ani nedokončil.

Následující den kolem poledne s manželkou a několika dalšími lidmi před rozlíceným davem uletěl vrtulníkem. Záhy byli dopadeni a po krátkém procesu je odsoudil vojenský soud za genocidu, podkopávání státní moci a rozvracení národního hospodářství k trestu smrti. Oba byli 25. prosince 1989 ve městě Targovište zastřeleni. Pohřben byl na hřbitově Ghencea v jižní části Bukurešti.

Vydáno pod