Ruská armáda přesunula na Dálný východ divizi moderních protiraketových systémů S-400. Oznámila to agentura Interfax s tím, že krok souvisí s napětím na Korejském poloostrově. KLDR výrazně pokročila ve vývoji jaderných zbraní a raket, což Moskva opakovaně odsoudila.
Rusové poslali na Dálný východ protiraketové systémy S-400, uvedou je do bojové pohotovosti
Podle Interfaxu budou ruské protiraketové systémy umístěny v okolí Vladivostoku, který leží vzdušnou čarou jen 120 kilometrů od severokorejských hranic. V pátek budou rakety uvedeny do bojového stavu. Stejnou výzbroj souběžně ruská armáda rozmístila i v okolí Zelenogorska severozápadně od Petrohradu.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden na výroční tiskové konferenci prohlásil, že jeho země jaderný status Severní Koreje neuznává. Spojené státy pak obvinil, že Severní Koreu k pokračování raketového a jaderného programu vyprovokovaly.
V Pchjongjangu minulý čtvrtek poprvé zasedla rusko-severokorejská vojenská komise, která podle oficiální zprávy jednala o „předcházení nebezpečných vojenských aktivit“. Dokument o vytvoření komise KLDR a Rusko podepsaly v roce 2015.
Rusko již v listopadu loňského roku oznámilo přesun S-400 do oblasti Kaliningradu, což značně znepokojilo Polsko a Pobaltí. Kreml podle svých slov reagoval na expanzi Aliance na východ.
Moskvě se konkrétně nelíbí budování systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.
Jak Rusko, tak NATO často pořádají mohutná vojenská cvičení, která mají druhou stranu odradit. Vysláním čtyř mezinárodních praporů pak Aliance reagovala na ukrajinskou krizi, kdy Rusko anektovalo Krym a posléze začalo s podporou separatistů na východě Ukrajiny. Boje si už vyžádaly na 10 tisíc lidských životů a podmínky z mírových dohod z Minsku stále nebyly naplno splněny.