Více než sedmdesát let od skončení druhé světové války má Německo potíže s množstvím nevybuchlé munice, která je mimořádně nebezpečná a překáží současnému stavebnímu boomu. Německé obce dostaly poprvé na likvidaci spojeneckých bomb příspěvek od státu. Nelíbí se jim ovšem, že je jednorázový a navíc příliš nízký.
Každé stavební povolení prochází rukama lidí zkoumajících, zda pod zemí neleží stará munice. Jeden z hlavních nástrojů jsou původní letecké snímky.
„Při explozi se z trychtýře do okolí rozletí zemina. To nevybuchlá munice neudělá. Je vidět jen místo nárazu, většinou bez okolního prstence a průměr díry je mnohem menší,“ vysvětluje analytička Manuela Machenmehlová podle čeho lze na leteckých snímcích rozlišit, kde puma jen dopadla, a kde i explodovala.
Riziková je osmina území Braniborska, žádná jiná spolková země tak zasažená není.
Klasický detektor účinkuje jen na volné ploše. Pátrání v husté zástavbě je technicky složitější, delší a hlavně dražší. „Když jsme tady hotoví, může se začít stavět. Stále je ale docela dobře možné, že se něco najde,“ upozorňuje pyrotechnik Steffen Seliger.
Pod Oranienburgem leží stovky pum
Příklad místa, které má s dědictvím války velké problémy, je téměř padesátitisícový Oranienburg. Pod zemí tu podle odhadů zůstává na 300 nevybuchlých leteckých pum.
Kdysi těžce bombardované centrum jaderného výzkumu nacistů je dnes atraktivní lokalitou. Díky blízkosti Berlína se počet obyvatel Oranienburgu od roku 1990 zvýšil o polovinu.
„Ročně na hledání a likvidaci nevybuchlé munice vyhradíme čtyři miliony eur. To znamená, že se nedostává například na školky, protože peníze leží někde jinde,“ upozorňuje mluvčí města Susanne Zamecki.
Oranienburg nyní poprvé dostal příspěvek od německé vlády – 400 tisíc eur. Podle radnice je to zoufale málo. Jednorázový program navíc už za dva roky končí. Pak mají likvidaci spojenecké munice opět platit obce, respektive spolkové země.
