Rakousko požádá Evropskou unii, aby do země přestala posílat uprchlíky z Řecka a Itálie v rámci přerozdělovacích mechanismů. Oznámil to kancléř Christian Kern. Rakušané už podle něj své povinnosti splnili, když přijali desetitisíce běženců. Do země navíc dál nelegálně míří běženci z Afriky, kteří chtějí dál na sever.
Rakousko nechce plnit uprchlické kvóty, požádá o výjimku
Kvóty schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Podle aktuálních dat se ale od počátku dvouletého programu podařilo do dalších zemí EU přesídlit pouhých 13 370 uprchlíků.
Rakousko by mělo přijmout asi 2000 běženců, dosud ale nepřijalo žádného. Kern je přesvědčený, že jeho země kvůli nelegálním přechodům hranice svou kvótu vlastně splnila. „Myslíme si, že výjimka pro Rakousko je nezbytná, neboť jsme už své závazky splnili,“ prohlásil sociálnědemokratický kancléř.
Lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner to označil za výsledek vnitrostranického boje mezi Kernem a ministrem obrany. Brusel už dal navíc najevo, že se jen tak přesvědčit nenechá. Mluvčí Evropské komise prohlásila, že Rakousko musí začít plnit své závazky. Odklad zemi vypršel 11. března.
Kromě Rakouska dosud v rámci programu nepřijalo žádné uprchlíky už jen Maďarsko a Polsko. Například Česko převzalo stále jen 12 lidí ze své kvóty 2691 osob.
Český premiér Bohuslav Sobotka vidí ve změně rakouského postoje argument pro názor středoevropských států, že přerozdělování uprchlíků v rámci EU není dobrý nápad.
„Z našeho pohledu dochází k určité erozi postoje některých zemí EU, které v minulosti prosazovaly relokace, teď však vidí, že je to něco, co spíše pomáhá podporovat očekávání lidí, kteří přicházejí do Evropy, aniž by měli nárok na to, že v Evropě získají azyl,“ řekl Sobotka.
Maďarská vláda omezí uprchlíkům svobodu pohybu
Vůči běžencům mezitím přitvrzuje i Maďarsko, kde začal platit zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Na základě nových opatření budou muset žadatelé o azyl pobývat do vyřízení své žádosti pouze ve dvou táborech na jižní hranici.
Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku ze strany mezinárodních organizací. Podle agentury DPA zákon řada právníků považuje za porušení mezinárodního práva. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zastavil podle Maďarského helsinského výboru předběžným opatřením přesun prvních devíti migrantů do tábora u hranice.
„Podle evropského práva musí být omezování svobody účelné. Můžete omezit na svobodě třeba z důvodu lékařských prohlídek, ale již nemůžete omezit člověka na svobodě prostě proto, že rozhodujete o jeho žádosti o azyl,“ upozornila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Evropská unie může vůči Maďarsku zahájit řízení pro porušení evropského práva. Stejně tak očekáváme, že se budou právníci obracet v případě jednotlivých klientů na maďarské soudy a následně na Evropský soud pro lidská práva, případně na Evropský soudní dvůr.
Zadržování migrantů na hranicích uplatňovalo Maďarsko již v minulosti, praxi ale zrušilo v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.
Expertka na migraci: Podle evropského práva musí být omezování svobody účelné (zdroj: ČT24)
Loni požádalo o azyl v Maďarsku 29 432 migrantů, ale drtivá většina z nich pokračovala v cestě na Západ. Pouze 452 uprchlíků azyl dostalo.
Uložit