Víc peněz na obranu je základem pevnosti NATO, zdůrazňuje šéf aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg při zveřejnění výroční zprávy prohlásil, že udržení pevného transatlantického svazku vyžaduje od členů, aby zvýšili výdaje na obranu. Už dřív uvedl, že chce po členských státech zvýšení výdajů na dvě procenta HDP. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je dobré fungování aliance v zájmu Evropy i Spojených států.

„V roce 2016 pouze pět spojenců překročilo u vojenských rozpočtů hranici dvou procent HDP. V roce 2017 tak musíme zdvojnásobit úsilí. Bude to nezbytné, aby transatlantický svazek zůstal pevný,“ prohlásil Stoltenberg. V bruselském sídle NATO zdůraznil, že podílení se na nákladech aliance stále není spravedlivé.

V současné době vydáváme přibližně 1,1 procento HDP. Myslím si, že peníze už nejsou motivační faktor pro vojáky, aby vstupovali do armády. Takže i kdybychom výrazně zvedli platy, nové vojáky už nedostaneme. Jediné další, za co lze peníze utratit, je provoz ozbrojených sil, nebo nákup nových zbraní. Tam bych předpokládal, že by nové prostředky směřovaly.
Lukáš Dyčka
bezpečnostní analytik

Podle slov českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) se rozpočet české armády meziročně navýšil o 10 procent. Pokud vláda v příštích letech ještě přidá, má rozpočet armády šanci dosáhnout do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Česko by tak splnilo svůj závazek vůči Severoatlantické alianci.

Tu považuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO) za klíčovou k zajištění české bezpečnosti. Dodal ale také, že situace v NATO se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie výrazně změnila.

Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu aliance 28 zemí, opakovaně a důrazně vyzval evropské členské země, aby přispívaly do společné kasy výrazněji. Zdůrazňuje přitom závazek všech spojenců, že jejich rozpočet na armádu bude představovat nejméně dvě procenta jejich HDP.

Bezpečnostní analytik: Nové prostředky půjdou nejspíš do nových zbraní (zdroj: ČT24)

Tento požadavek vytyčený vrcholnými představiteli zemí NATO v roce 2014 plní podle předběžných čísel za rok 2016 zatím kromě Spojených států (3,36 procenta HDP) jen Británie (2,17), Polsko (2,01), Estonsko (2,18) a Řecko (2,36 procent HDP).