„V roce 2016 pouze pět spojenců překročilo u vojenských rozpočtů hranici dvou procent HDP. V roce 2017 tak musíme zdvojnásobit úsilí. Bude to nezbytné, aby transatlantický svazek zůstal pevný,“ prohlásil Stoltenberg. V bruselském sídle NATO zdůraznil, že podílení se na nákladech aliance stále není spravedlivé.
Lukáš Dyčka
„V současné době vydáváme přibližně 1,1 procento HDP. Myslím si, že peníze už nejsou motivační faktor pro vojáky, aby vstupovali do armády. Takže i kdybychom výrazně zvedli platy, nové vojáky už nedostaneme. Jediné další, za co lze peníze utratit, je provoz ozbrojených sil, nebo nákup nových zbraní. Tam bych předpokládal, že by nové prostředky směřovaly.“
Tu považuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO) za klíčovou k zajištění české bezpečnosti. Dodal ale také, že situace v NATO se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie výrazně změnila.
Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu aliance 28 zemí, opakovaně a důrazně vyzval evropské členské země, aby přispívaly do společné kasy výrazněji. Zdůrazňuje přitom závazek všech spojenců, že jejich rozpočet na armádu bude představovat nejméně dvě procenta jejich HDP.
Bezpečnostní analytik: Nové prostředky půjdou nejspíš do nových zbraní
Tento požadavek vytyčený vrcholnými představiteli zemí NATO v roce 2014 plní podle předběžných čísel za rok 2016 zatím kromě Spojených států (3,36 procenta HDP) jen Británie (2,17), Polsko (2,01), Estonsko (2,18) a Řecko (2,36 procent HDP).
