Víc peněz na obranu je základem pevnosti NATO, zdůrazňuje šéf aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg při zveřejnění výroční zprávy prohlásil, že udržení pevného transatlantického svazku vyžaduje od členů, aby zvýšili výdaje na obranu. Už dřív uvedl, že chce po členských státech zvýšení výdajů na dvě procenta HDP. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je dobré fungování aliance v zájmu Evropy i Spojených států.

„V roce 2016 pouze pět spojenců překročilo u vojenských rozpočtů hranici dvou procent HDP. V roce 2017 tak musíme zdvojnásobit úsilí. Bude to nezbytné, aby transatlantický svazek zůstal pevný,“ prohlásil Stoltenberg. V bruselském sídle NATO zdůraznil, že podílení se na nákladech aliance stále není spravedlivé.

V současné době vydáváme přibližně 1,1 procento HDP. Myslím si, že peníze už nejsou motivační faktor pro vojáky, aby vstupovali do armády. Takže i kdybychom výrazně zvedli platy, nové vojáky už nedostaneme. Jediné další, za co lze peníze utratit, je provoz ozbrojených sil, nebo nákup nových zbraní. Tam bych předpokládal, že by nové prostředky směřovaly.
Lukáš Dyčka
bezpečnostní analytik

Podle slov českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) se rozpočet české armády meziročně navýšil o 10 procent. Pokud vláda v příštích letech ještě přidá, má rozpočet armády šanci dosáhnout do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Česko by tak splnilo svůj závazek vůči Severoatlantické alianci.

Tu považuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO) za klíčovou k zajištění české bezpečnosti. Dodal ale také, že situace v NATO se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie výrazně změnila.

Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu aliance 28 zemí, opakovaně a důrazně vyzval evropské členské země, aby přispívaly do společné kasy výrazněji. Zdůrazňuje přitom závazek všech spojenců, že jejich rozpočet na armádu bude představovat nejméně dvě procenta jejich HDP.

7 minut
Bezpečnostní analytik: Nové prostředky půjdou nejspíš do nových zbraní
Zdroj: ČT24

Tento požadavek vytyčený vrcholnými představiteli zemí NATO v roce 2014 plní podle předběžných čísel za rok 2016 zatím kromě Spojených států (3,36 procenta HDP) jen Británie (2,17), Polsko (2,01), Estonsko (2,18) a Řecko (2,36 procent HDP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 54 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...