„Všichni, kdo jsme zde, my všichni v Americe jsme platili za plyn a ropu a jsem si jist, že v tom budeme v budoucnu pokračovat. Nejsme v Iráku proto, abychom se zmocnili ropy,“ řekl Mattis.
V Iráku začala o víkendu bitva o západní Mosul, při níž Iráčanům pomáhá mezinárodní koalice vedená USA. USA mají v Iráku asi 5100 vojáků a v sousední Sýrii dalších 500. Jsou to hlavně vojenští poradci a lidé poskytující výcvik, ale také členové speciálních jednotek.
Trump 28. ledna vydal písemný příkaz Mattisovi a armádním velitelům, aby mu do 30 dní předložili plán urychlení boje proti IS. „Chceme si ujasnit, co nás čeká a jak budeme spolupracovat v boji,“ řekl Mattis k iráckým jednáním.
Podle AP se v USA zvažuje několik možností, jak zintenzivnit boj proti IS. V úvahu připadá vyslat na místo více vojáků, ale také navýšit vojenskou pomoc kurdským milicím, které se účastní bojů proti IS.
USA navíc chtějí rozšířit výcvik iráckých jednotek a poskytnout více poradců. Znásobit se má i monitorovací činnost a práce vojenské rozvědky. Američané by také mohli častěji působit po boku Iráčanů na frontové linii.
Společné americko-irácké úsilí o porážku IS ale komplikují Trumpovy výroky – jeho hrozba ohledně irácké ropy a také začlenění Iráku mezi sedm zemí, jejichž občanům chtěl Trump dočasně zakázat vstupu do USA.
Horizont ČT24: Mattis uklidňoval vztahy s Irákem
Iráčtí poslanci na to reagovali výzvami, aby premiér Hajdar Abádí omezil spolupráci s Američany. Mattis ale řekl, že byl ujištěn, že by se výnos netýkal Iráčanů, kteří bojovali po boku amerických vojáků. Uplatnění zákazu v USA pozastavil soud.
