Vypadá to jednoduše. Angínu, zápal plic nebo zánět močových cest vyléčí antibiotika během několika dnů. Jenže v boji s bakteriemi začíná lidstvo pomalu ztrácet. Nemoci jsou podobné, ale bakterie chytřejší a léky přestávají fungovat. Tým britských výzkumníků teď začal zkoumat, jak to změnit.
Zrádné bakterie, kvůli kterým by mohlo mít jakékoliv poranění těžké následky, se shlukují do tzv. biofilmů. Jde o celá společenstva mikroorganismů, s nimiž začínají běžné metody pomalu prohrávat.
Ideálním místem pro jejich množení jsou nemocnice. „V nedávných studiích jsme narazili na to, že se stávají odolnějšími vůči nemocničním čisticím prostředkům,“ zmiňuje mikrobiolog Fergus Watson.
Bakterie je jako součást zmíněného biofilmu lépe chráněná, existuje ve svazcích a komunikuje s ostatními. Bohužel pro lidstvo se také rychle učí a sílí. „Mohou si předávat informace, takže v rámci biofilmu si dokážou vyměňovat i antibiotickou rezistenci,“ dodává Watson.
Na takové bakterie tak v důsledku přestávají stačit i lékaři běžně předepisovaná antibiotika. Pacienti se pak často musejí přeléčit jinou látkou nebo využít silnější lék. Podobný cyklus ale dříve či později narazí na limity.
Britští odborníci doufají, že se jim díky novému výzkumu podaří zjistit, jak biofilmy efektivně dostat v první řadě z prostorů nemocnic.
Válka, kterou můžeme prohrát?
Využití antibiotik je rozšířenější, než by leckdo čekal. A svět bez jejich účinku by byl pro člověka rázem nebezpečnějším místem. Antibiotika učinila smrtelné choroby typu tuberkulózy léčitelnými, jejich význam ve zdravotnictví je ale mnohem větší.
Prakticky jakýkoliv chirurgický zákrok při jejich absenci znamená velké riziko. Bez použití antibiotik před operacemi či po nich by znamenal přímé ohrožení života. „Je to dost ponurá budoucnost. Bez účinných antibiotik by schopnost operovat bez vážných následků zcela jistě oslabila,“ uvedl profesor Richard James z Nottinghamské univerzity.
Někteří z jeho kolegů srovnávají nejhorší scénáře s dobou 20. a 30. let minulého století. „Mohli byste pracovat na zahradě, jednoduše se píchnout o růži do prstu, dostat bakteriální infekci a doktoři by nemohli dělat nic, aby vám zachránili život,“ říká Neil Woodford z Úřadu pro ochranu zdraví. Většina infekcí by ale tak fatální následky prý neměla.
Největší vrásky dělají mikrobiologům organismy, které v nemocnicích napadají starší pacienty – většinou již nemocné a o to zranitelnější. Právě v takovém prostředí se bakterie mohou o infekcích naučit nejvíc.
