Syrské opoziční síly hlásí začátek ofenzivy proti IS v Rakká

Arabsko-kurdské síly v Sýrii, které mají podporu západních spojenců v čele s USA, zahájily ofenzivu na město Rakká, které je jednou z hlavních bašt Islámského státu. Sdělilo to vedení opozičních Demokratických sil Sýrie (SDF), které v Sýrii bojují proti džihádistům i vládním jednotkám.

„Velká bitva za osvobození města Rakká a jeho provincie začala,“ řekla podle zahraničních agentur novinářům mluvčí SDF.

Rakká je v rukou IS dva a půl roku. Oznámení o ofenzivě přišlo v době, kdy v Iráku útočí provládní síly za pomoci koalice v čele s USA proti další baště džihádistů, městu Mosul. Páteří SDF jsou kurdské milice YPG, které sousední Turecko považuje za teroristickou organizaci.

Útok bude bez Turků, ti hodlají vstoupit do města Al-Báb

První probíhající operace mají izolovat město Rakká od zbytku země a připravit samotný útok, řekl nejmenovaný americký představitel agentuře AFP. Řekl, že SDF jsou nejschopnějším partnerem Washingtonu pro provedení této operace. Zdůraznil, že je důležité zapojit do operace místní bojovníky.

„Demokratické sily Sýrie se definitivně dohodly s mezinárodní koalicí (vedené Washingtonem), že v ofenzívě nebudou mít žádnou roli Turci,“ upřesnil další představitel SDF. Páteří SDF jsou kurdské milice YPG, které sousední Turecko považuje za teroristickou organizaci.

Jedinou silou, která má určité schopnosti, jsou Demokratické síly Sýrie (SDF). Jejich důležitou součástí je YPG.
Stephen Townsend
velitel amerických vojenských operací proti IS

 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan potvrdil, že hlavním cílem tureckých sil v Sýrii je brzy vstoupit do pohraničního města Al-Báb a zahnat islamisty dál na jih země. Upřesnil, že jeho jednotky jsou od města už jen asi 12 či 13 kilometrů.

V říjnu, kdy oznamoval rozšíření bojových operací turecké armády v severní Sýrii, Erdogan řekl, že Turecko bude postupovat dále na jih, dokud nevyčistí oblast od teroristů. Zóna může prý dosáhnout až 5000 kilometrů čtverečních. Turecko zahájilo ofenzivu v Sýrii u tureckých hranic v září.

Islamisté ztrácí území

Zpráva americké společnosti IHS, která se věnuje bezpečnostním analýzám, v říjnu uvedla, že IS už přišel o více než čtvrtinu z území, které dříve ovládal v Sýrii a Iráku. Podle informací IHS kontroloval Islámský stát loni v lednu v obou zemích celkem asi 90.800 kilometrů čtverečních a od té doby se jeho teritorium zmenšilo o 28 procent. 

„Tendence toho, že tzv. Islámský stát reálně upadá a rozpadá se, je celkem zjevná. Jsme určitě na cestě ke konci tohoto pseudostátního útvaru, který už pravděpodobně nebude mít dlouhou životnost,“ poznamenal bezpečnostní analytik Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity.

„Islámský stát je v tuto chvíli tlačen na třech frontách najednou. Kromě obrovské operace u Mosulu se směrem na Rakká začínají pohybovat arabsko-kurdské síly a k jedné z posledních strategických bašt islamistů, k městu Al-Báb, postupují jednotky arabské koalice za podpory tureckých vojsk,“ přiblížil situaci zpravodaj ČT Jakub Szántó.

  • Asi dvousettisícové město Rakká na řece Eufrat bylo v držení IS od 14. ledna 2014. Město bylo spolu se severoiráckým Mosulem hlavním střediskem islamistů a chalífátu, který IS vyhlásil v červnu 2014 na části území Sýrie a Iráku.
  • Ještě před vpádem IS bylo město Rakká již v březnu 2013 obsazeno opozičními silami v rámci občanské války v Sýrii. Ve městě byla zbořena socha exprezidenta Háfize Asada, otce nynější hlavy státu.
  • Ve městě, které zažilo největší slávu za vlády Abbásovců v osmém století, byla po lednu 2014 zničena řada nesunnnitských památek, kupříkladu v březnu 2014 šíitská mešita Uvajs Karaní či arménský katolický kostel, ze kterého se stalo velitelství policie IS.
  • V srpnu 2014 pak IS ovládl celou provincii Rakká, když obsadil letiště ve městě Tabka, které leží 50 kilometrů západně od Rakká. Od června 2015 ale IS ztratil některá městečka v provincii Rakká, například Ajn Ísa či město Tall Abjad na syrsko-turecké hranici.
  • Islamisté ve městě zavedli vládu teroru včetně poprav, etnických čistek a dalších násilností.
  • Ofenzivu s cílem dobýt Rakká zahájili povstalci podporovaní mezinárodní koalicí v čele s USA loni v listopadu. Koncem února vstoupili povstalci do sousední provincie Dajr az-Zaur, v březnu dobyli strategické vojenské letiště poblíž města Tabka a v červnu zahájily na město útok arabsko-kurdské povstalecké jednotky s podporou Spojených států.
  • V polovině června 2017 bylo oznámeno, že ruské letectvo při náletu na poradu vedení IS na jižním předměstí města Rakká údajně zabilo vůdce této teroristické organizace abú Bakra Bagdádího. Nebylo to však potvrzeno.
  • Zničené město ukázalo například video, které v Rakká tajně natočily dvě Syřanky kamerou skrytou v nikábu a které březnu 2016 zveřejnil švédský server Expressen TV. Záběry, které byly pořízeny v zimě, ukázaly mimo jiné trosky mešity a také katolický kostel, v němž radikálové zřídili policejní sídlo. Ukázaly i čtvrť, kde dříve bydleli bohatší obyvatelé města, převážně cizinci. Jejich domy obsadili členové IS, zejména zahraniční bojovníci a jejich rodiny.
  • Město založil seleukovský král Seleukos II. Kallinikos ve třetím století před naším letopočtem, podle něj se také dlouho nazývalo – Kallinikos. V šestém století našeho letopočtu se Kallinikos stal centrem syrských křesťanů, v roce 639 jej ale získali muslimové a přejmenovali ho na Rakká.
  • Největší slávu zažilo město v letech 786–809, kdy abbásovský chalífa Hárún Rašíd přenesl z Bagdádu do Rakká hlavní město celé obří arabské říše sahající od Indie po dnešní Maroko. Město bylo na křižovatce cest z Damašku, Byzance a Mezopotámie. Chalífa Rašíd nechal ve městě vystavět mnoho paláců či mešit.
  • Město leží na řece Eufrat, zhruba 160 kilometrů východně od Aleppa. Před občanskou válkou zde žilo na 250 000 lidí. Rakká leží na strategické křižovatce cest, ne příliš daleko od Turecka a asi 200 kilometrů od irácké hranice. Dříve bylo významné i ekonomicky, zejména díky nedaleké přehradě na Eufratu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 35 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...