Do konce března příštího roku formálně zahájí Velká Británie proces vystoupení z Evropské unie. Britská premiérka Theresa Mayová to řekla BBC a později upřesnila v projevu na birminghamské výroční konferenci Konzervativní strany. Při vyjednávání o podmínkách odchodu se chce zabývat především kontrolou pohybu lidí z EU.
Brexit začne nejpozději v březnu, potvrdila Mayová
Ačkoli se v Británii o březnu příštího roku jako o termínu aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy, po kterém začne země směřovat k vystoupení z EU, hovoří od chvíle, kdy se Theresa Mayová stala premiérkou, sama dosud žádný termín oficiálně nestanovila. Pouze tvrdila, že neaktivuje článek 50 letos. Nyní však na dotaz BBC jasně prohlásila: „Spustíme (článek 50) do konce března příštího roku.“
V projevu na birminghamské konferenci konzervativců potom řekla, že se vláda musí na nadcházející vyjednávání o odchodu řádně připravit. „Připraveni budeme brzy a nebude to později než na konci března příštího roku,“ uvedla.
Ministr zahraničí Boris Johnson sice již dříve řekl, že k aktivaci článku 50 by mohlo dojít v lednu, současně se ale šířily spekulace, že by premiérka Mayová mohla brexit dále odkládat a čekat přinejmenším do německých parlamentních voleb v roce 2021. Takové úvahy však nyní ministerská předsedkyně utnula.
Uvedla, že zatím jedná z dalšími zeměmi EU, „aby vyjednávání probíhalo hladčeji, až k aktivaci dojde“. Dodala, že jedná i s britskými podnikateli. „Chci dosáhnout té správné dohody pro zboží a služby. (…) Posloucháme a zjišťujeme, co je v jednotlivých sektorech nejdůležitější,“ uvedla Theresa Mayová.
UDÁLOSTI: Londýn zahájí jednání o vystoupení z EU do konce března (zdroj: ČT24)
Mayová chce více kontrolovat hranice
V birminghamském projevu premiérka Mayová také stanovila obrysy toho, čeho chce v jednání s EU dosáhnout. Představuje si, že zachová volný pohyb zboží a služeb, takže nijak neohrozí pozice britských firem v ostatních evropských zemích ani pozice evropských firem v Británii. Současně ale Mayová klade důraz na přísnější kontrolu hranic a imigrace. „Lidé si přejí, aby vláda byla schopná rozhodovat, kdo smí vstoupit,“ řekla již před projevem. Současně však dodala, že vysoce kvalifikovaní přistěhovalci jsou nadále vítáni.
Odmítla, že by bylo možné hovořit o „měkkém brexitu“, který by fakticky znamenal neformální setrvání v EU. „Výsledek referenda je jasný a legitimní. Bylo to největší hlasování pro změnu, které se v této zemi událo. Brexit znamená brexit a bude to úspěšný brexit,“ slíbila.
Vymezila se také vůči separatistickým snahám Skotska či Severního Irska, kde většina lidí – v případě Skotska velmi výrazná – hlasovala pro setrvání v Evropské unii. „Z EU také odejdeme jako Spojené království. Není možné vyhnout se brexitu a nikdy nedovolím, aby lidé, kteří chtějí rozvracet naši Unii, k tomu využili otázku brexitu,“ vzkázala Theresa Mayová do Edinburghu.
Při jednání se nechce britská premiérka inspirovat uspořádáním, které má EU s Norskem či Švýcarskem. „Bude to dohoda mezi dvěma nezávislými a suverénními subjekty – Velkou Británií a Evropskou unií,“ míní Theresa Mayová. Současně zdůraznila: „Chci, aby dohoda odrážela, že jsme dobří přátelé a spojenci.“
- 1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
- 2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.
3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.
4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s článkem 238 odstavce 3 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie.
5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.
Agentura AFP upozornila, že dosavadní nejistota vadila Bruselu, který neskrýval netrpělivost a přál si co nejdříve vědět, jak Londýn naloží s výsledkem referenda z 23. června, v němž většina Britů hlasovala pro vystoupení z EU. Předseda Evropské rady Donald Tusk proto jasné prohlášení premiérky Mayové uvítal. EU27 bude podle něj v jednání s Londýnem hájit své zájmy.
Sobotka odmítá omezení pro Čechy, dokud Británie nevystoupí
Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně v reakci na prohlášení Theresy Mayové zdůraznil, že až do ukončení procesu, který by měl trvat dva roky, bude muset Velká Británie plnit stejné povinnosti jako ostatní členové EU. „Nebudeme souhlasit s tím, aby Británie zaváděla jednostranná opatření proti pracovníkům z Česka nebo jiných zemí ze střední a východní Evropy, kteří tam působí,“ řekl. Podle Sobotky si Češi, kteří pobývají ve Spojeném království, stěžují na změnu chování Britů vůči nim po červnovém referendu.
Mayové vláda provede v rámci odchodu z EU rozsáhlé legislativní změny. Zruší zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, kterým Británie vstoupila do předchůdkyně dnešní EU. Současně převede veškerou dosavadní evropskou legislativu do britského právního systému. Poté je bude Británie postupně revidovat a nepotřebné zákony zruší. Jak upozornil publicista Jan Jůn, potrvá to patrně velmi dlouho. „Víme, že parlament je schopen projednat asi 20 až 25 zákonů ročně,“ poukázal.
Referendum o vystoupení z EU vypsal ve Velké Británii na konec letošního června tehdejší premiér David Cameron. Premiér sám propagoval setrvání, ale necelých 52 procent Britů hlasovalo pro vystoupení, čímž připravilo Cameronův pád. Theresa Mayová, která do kampaně před referendem výrazně nezasahovala, se stala novou předsedkyní britské vlády v polovině července.