Prokletý Kašmír znovu zkouší trpělivost velmocí jižní Asie

Indie a Pákistán - dvě sousední země s jaderným arzenálem, ale také 1,4 miliardy lidí. Horký nárazník mezi oběma státy v podobě Kašmíru znovu prožívá dobu napětí. Vše navíc prohloubil incident z minulé neděle, kdy zemřelo 18 indických vojáků. Oba státy znovu nešetří ostrými slovy a obviňují se z provokací.

Při zatím posledním incidentu během čtvrtka zemřeli dva pákistánští vojáci. Přestřelka podle pákistánských informací trvala asi šest hodin, Indie ji má oficiálně za „přesně zacílené údery na předpokládané ozbrojence“, kteří se prý chystali proniknout do indické oblasti Kašmíru.

Útoky se uskutečnily ve středu na základě „velmi spolehlivých a konkrétních informací, že se část teroristických jednotek připravuje na infiltraci“, sdělila indická armáda s tím, že údery způsobily nepříteli „značné ztráty“. Pákistán popřel, že by k takovým útokům ve středu došlo.

Indický premiér Nárendra Módí už v sobotu obvinil v sobotu Pákistán z vývozu terorismu a slíbil, že povede ve světě kampaň za jeho izolaci. „Pákistánský lid by se měl svých vůdců ptát, proč, jestliže obě země získaly svobodu zároveň, Indie vyváží software, kdežto Pákistán exportuje terorismus,“ citovala premiéra agentura Reuters.

Oslava zákroku indických vojáků
Zdroj: Reuters

Indie obvinila z nedělního útoku Pákistán a z vyvolávání násilností v indické části Kašmíru viní svého souseda už dlouho. Podle Dillí Pákistán vysílá do Kašmíru i do jiných částí země své diverzanty, aby tam páchali násilnosti a útoky. Pákistán obvinění popírá a říká, že Indie nemá pro svá tvrzení dostatečné důkazy.

„Indie se tváří v tvář hrozbě terorismu nikdy neskloní,“ prohlásil Módí. Někteří indičtí vojenští experti vyzvali po posledním útoku vládu k přeshraničním útokům na vojenské tábory v pákistánské části Kašmíru. Pákistán ale varoval před odvetou a rostoucí napětí v oblasti vyvolává velké obavy vzhledem k tomu, že obě země mají jaderné zbraně.

Převážně muslimský Kašmír je rozdělen mezi Dillí a Islámábád a separatisté již čtvrt století bojují za jeho připojení k muslimskému Pákistánu. Při násilnostech v této oblasti zemřelo už na 68 tisíc lidí, většinou z řad civilistů.

Demonstrace na podporu Pákistánu
Zdroj: Reuters

Ani šéf pákistánské vlády Navaz Šaríf nejde pro slova mimo běžnou diplomacii daleko. Podle něj armáda zastaví jakékoliv „ďábelské plány“ namířené proti Pákistánu. „Pokud to Indie znovu zkusí, odpovíme razantně. Dělá to jen kvůli svým sdělovacím prostředkům a veřejnému mínění,“ dodal Šaríf.

Od pákistánské diplomacie přicházejí slova o „nepodložených úderech“ nebo „záměrné eskalaci násilí“. „Takto falešná, smyšlená a nezodpovědná vyjádření stupňují už tak nestabilní bezpečnostní situaci v regionu,“ uvádí úřad.

Analytik: Výhružky obou stran jsou prázdné

Navzdory vyostřené rétorice nemají obě země nijak blíže k otevřenému konfliktu, uvedl analytik společnosti IHS GLobal Insight Asad Ali. „Pákistánské vedení je jistě připraveno použit jaderné zbraně, pokud by došlo k výraznému narušení hranic,“ zmínil televizi CNN.

Indický premiér Naréndra Módí a tisíce účastníků oslav dne jógy
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

„Nicméně obě vlády hrají hlavně pro své domácí obecenstvo… Také Módí potřebuje ukázat domácím voličům, že je schopen razantních kroků. To je něco, co slíbil před svým zvolením v roce 2014,“ dodal Ali.

K incidentu došlo ani ne 14 dní poté, co zemřelo 18 indických vojáků během útoku ozbrojenců na základně v Uri, zhruba 100 kilometrů od metropole indické části Kašmíru Jammu.

Šlo přitom o jeden z největších úderů od začátku ofenzivy ozbrojenců v roce 1989 – a také nový impuls pro ostrou výměnu slov mezi Dillí a Islamábádem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 6 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 27 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 42 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...