Indie a Pákistán - dvě sousední země s jaderným arzenálem, ale také 1,4 miliardy lidí. Horký nárazník mezi oběma státy v podobě Kašmíru znovu prožívá dobu napětí. Vše navíc prohloubil incident z minulé neděle, kdy zemřelo 18 indických vojáků. Oba státy znovu nešetří ostrými slovy a obviňují se z provokací.
Prokletý Kašmír znovu zkouší trpělivost velmocí jižní Asie
Při zatím posledním incidentu během čtvrtka zemřeli dva pákistánští vojáci. Přestřelka podle pákistánských informací trvala asi šest hodin, Indie ji má oficiálně za „přesně zacílené údery na předpokládané ozbrojence“, kteří se prý chystali proniknout do indické oblasti Kašmíru.
Útoky se uskutečnily ve středu na základě „velmi spolehlivých a konkrétních informací, že se část teroristických jednotek připravuje na infiltraci“, sdělila indická armáda s tím, že údery způsobily nepříteli „značné ztráty“. Pákistán popřel, že by k takovým útokům ve středu došlo.
Indický premiér Nárendra Módí už v sobotu obvinil v sobotu Pákistán z vývozu terorismu a slíbil, že povede ve světě kampaň za jeho izolaci. „Pákistánský lid by se měl svých vůdců ptát, proč, jestliže obě země získaly svobodu zároveň, Indie vyváží software, kdežto Pákistán exportuje terorismus,“ citovala premiéra agentura Reuters.
Indie obvinila z nedělního útoku Pákistán a z vyvolávání násilností v indické části Kašmíru viní svého souseda už dlouho. Podle Dillí Pákistán vysílá do Kašmíru i do jiných částí země své diverzanty, aby tam páchali násilnosti a útoky. Pákistán obvinění popírá a říká, že Indie nemá pro svá tvrzení dostatečné důkazy.
„Indie se tváří v tvář hrozbě terorismu nikdy neskloní,“ prohlásil Módí. Někteří indičtí vojenští experti vyzvali po posledním útoku vládu k přeshraničním útokům na vojenské tábory v pákistánské části Kašmíru. Pákistán ale varoval před odvetou a rostoucí napětí v oblasti vyvolává velké obavy vzhledem k tomu, že obě země mají jaderné zbraně.
Převážně muslimský Kašmír je rozdělen mezi Dillí a Islámábád a separatisté již čtvrt století bojují za jeho připojení k muslimskému Pákistánu. Při násilnostech v této oblasti zemřelo už na 68 tisíc lidí, většinou z řad civilistů.
Ani šéf pákistánské vlády Navaz Šaríf nejde pro slova mimo běžnou diplomacii daleko. Podle něj armáda zastaví jakékoliv „ďábelské plány“ namířené proti Pákistánu. „Pokud to Indie znovu zkusí, odpovíme razantně. Dělá to jen kvůli svým sdělovacím prostředkům a veřejnému mínění,“ dodal Šaríf.
Od pákistánské diplomacie přicházejí slova o „nepodložených úderech“ nebo „záměrné eskalaci násilí“. „Takto falešná, smyšlená a nezodpovědná vyjádření stupňují už tak nestabilní bezpečnostní situaci v regionu,“ uvádí úřad.
Analytik: Výhružky obou stran jsou prázdné
Navzdory vyostřené rétorice nemají obě země nijak blíže k otevřenému konfliktu, uvedl analytik společnosti IHS GLobal Insight Asad Ali. „Pákistánské vedení je jistě připraveno použit jaderné zbraně, pokud by došlo k výraznému narušení hranic,“ zmínil televizi CNN.
„Nicméně obě vlády hrají hlavně pro své domácí obecenstvo… Také Módí potřebuje ukázat domácím voličům, že je schopen razantních kroků. To je něco, co slíbil před svým zvolením v roce 2014,“ dodal Ali.
K incidentu došlo ani ne 14 dní poté, co zemřelo 18 indických vojáků během útoku ozbrojenců na základně v Uri, zhruba 100 kilometrů od metropole indické části Kašmíru Jammu.
Šlo přitom o jeden z největších úderů od začátku ofenzivy ozbrojenců v roce 1989 – a také nový impuls pro ostrou výměnu slov mezi Dillí a Islamábádem.