Severní Korea potvrdila, že obnovila výrobu plutonia

Severní Korea potvrdila, že obnovila výrobu plutonia v rámci zpracovávání vyhořelého paliva z atomového reaktoru. V jaderných zkouškách chce pokračovat tak dlouho, dokud se bude cítit ohrožená Spojenými státy.

O tom, že KLDR s největší pravděpodobností obnovila provoz svého zařízení na výrobu plutonia, mluvila už na začátku června Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

„Zpracovali jsme vyhořelé jaderné palivové tyče, které jsme odstranili z grafitového reaktoru,“ uvedl severokorejský ústav pro atomovou energii, který dohlíží na provoz v jaderném zařízení v Jongbjonu. Zároveň dodal, že výroba vysoce obohaceného uranu nezbytného pro jaderné zbraně jde „podle plánu“.

Zařízení na výrobu plutonia může režim v Pchjongjangu každoročně zásobovat materiálem pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice. Šéf MAAE Jukija Amano už dříve řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu obnovil provoz reaktor o výkonu pět megawattů, který se může využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia.

  • Činnost reaktoru v Jongbjonu byla zastavena v roce 2007 v rámci dohody, v níž se KLDR zavázala ukončit jaderný program výměnou za humanitární pomoc. Činnost reaktoru obnovila KLDR v roce 2013, kdy země provedla svůj třetí nukleární test. V srpnu 2014 byl provoz zařízení pozastaven, ale loni Pchjongjang sdělil, že ho znovu uvádí do provozu.

Rada bezpečnosti OSN uvalila na Severní Koreu nové sankce po jejím lednovém jaderném testu, který byl již čtvrtý v pořadí. Odborníci předpokládají, že země má zásobu dalších sedmi až 12 jaderných bomb či hlavic.

Nahrávám video
Jana Hajzlerová: KLDR chce být uznaná jako jaderný stát, ale říká, že bude zodpovědná
Zdroj: ČT24

Ve středu se zároveň objevily nové informace k uprchlému Severokorejci z velvyslanectví v Londýně. Podle nich odjel i s rodinou do Jižní Koreje. Oznámilo to ministerstvo pro sjednocení v Soulu. 

Od konce korejské války v roce 1953 uprchlo z komunistického severu do Jižní Koreje podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení více než 29 tisíc obyvatel, většina z nich před politickým útlakem a před hladem. Z toho 1276 případů připadá na loňský rok. Nejvíce Severokorejců uprchlo na jih v roce 2009.

Do ciziny se dostávají hlavně přes prostupnou hranici s Čínou a pak se snaží cestovat dál. Severní Korea žádá, aby všechny státy její uprchlíky vracely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 33 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...