Severní Korea potvrdila, že obnovila výrobu plutonia

Severní Korea potvrdila, že obnovila výrobu plutonia v rámci zpracovávání vyhořelého paliva z atomového reaktoru. V jaderných zkouškách chce pokračovat tak dlouho, dokud se bude cítit ohrožená Spojenými státy.

O tom, že KLDR s největší pravděpodobností obnovila provoz svého zařízení na výrobu plutonia, mluvila už na začátku června Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

„Zpracovali jsme vyhořelé jaderné palivové tyče, které jsme odstranili z grafitového reaktoru,“ uvedl severokorejský ústav pro atomovou energii, který dohlíží na provoz v jaderném zařízení v Jongbjonu. Zároveň dodal, že výroba vysoce obohaceného uranu nezbytného pro jaderné zbraně jde „podle plánu“.

Zařízení na výrobu plutonia může režim v Pchjongjangu každoročně zásobovat materiálem pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice. Šéf MAAE Jukija Amano už dříve řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu obnovil provoz reaktor o výkonu pět megawattů, který se může využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia.

  • Činnost reaktoru v Jongbjonu byla zastavena v roce 2007 v rámci dohody, v níž se KLDR zavázala ukončit jaderný program výměnou za humanitární pomoc. Činnost reaktoru obnovila KLDR v roce 2013, kdy země provedla svůj třetí nukleární test. V srpnu 2014 byl provoz zařízení pozastaven, ale loni Pchjongjang sdělil, že ho znovu uvádí do provozu.

Rada bezpečnosti OSN uvalila na Severní Koreu nové sankce po jejím lednovém jaderném testu, který byl již čtvrtý v pořadí. Odborníci předpokládají, že země má zásobu dalších sedmi až 12 jaderných bomb či hlavic.

Nahrávám video
Jana Hajzlerová: KLDR chce být uznaná jako jaderný stát, ale říká, že bude zodpovědná
Zdroj: ČT24

Ve středu se zároveň objevily nové informace k uprchlému Severokorejci z velvyslanectví v Londýně. Podle nich odjel i s rodinou do Jižní Koreje. Oznámilo to ministerstvo pro sjednocení v Soulu. 

Od konce korejské války v roce 1953 uprchlo z komunistického severu do Jižní Koreje podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení více než 29 tisíc obyvatel, většina z nich před politickým útlakem a před hladem. Z toho 1276 případů připadá na loňský rok. Nejvíce Severokorejců uprchlo na jih v roce 2009.

Do ciziny se dostávají hlavně přes prostupnou hranici s Čínou a pak se snaží cestovat dál. Severní Korea žádá, aby všechny státy její uprchlíky vracely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 56 mminutami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 2 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění vyzvalo několik států i Evropská unie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...