Jen několik hodin po nepříznivém verdiktu soudu ohledně nároků v Jihočínském moři Peking oznámil vůli vyhlásit nad oblastí chráněnou zónu protivzdušné obrany. Takový krok by patrně dál vyhrotil napjatou situaci kolem strategicky klíčové zóny. Tzv. identifikační pásmo protivzdušné obrany Čína už dříve vyhlásila nad Východočínským mořem, opatření ale nerespektují Spojené státy ani další země.
Čína si vyhrazuje právo vyhlásit nad Jihočínským mořem identifikační pásmo protivzdušné obrany (ADIZ), uvedl náměstek ministra zahraničí Liou Čen-min. „Čína má právo to udělat, stejně jako už to udělala nad Východočínským mořem,“ řekl Liou, kterého citovala agentura AP.
- Pásmo kolem hranic ve kterém je omezen provoz a které slouží potřebám protivzdušné obrany státu.
Podle čínské vlády by byl podobný krok odrazem hrozby namířené proti Číně. „Pokud bude ohrožená naše bezpečnost, pak samozřejmě máme právo vytyčit tuto zónu. Záleželo by to na našem celkovém posouzení,“ dodal náměstek čínské diplomacie Liou Čen-min. Podle svých slov doufá, že další země nebudou ohrožovat Čínu a budou s ní „spolupracovat v zájmu ochrany míru a stability v Jihočínském moři“.
Toto prohlášení učinil Peking den poté, co mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl čínské územní nároky v Jihočínském moři. Vyhověl tím požadavku Filipín v územním sporu o strategicky významnou oblast. Rozhodnutí soudu je sice teoreticky pro Peking závazné, je však těžko vynutitelné. Čína už v reakci na soudní verdikt uvedla, že ho neuznává a nebude se jím řídit.
Peking dlouhodobě buduje v Jihočínském moři umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Čína sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
Do oblasti už Čína také pořádá občasné výletní plavby, během úterý údajně vyzkoušela přílet civilního letadla na dvě ostrovní letiště. To vše považují okolní státy za porušování svých územních práv.
Podle analytiků považuje Peking vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů. Zdejší dno ukrývá podle všeho rozsáhlé zdroje ropy a zemního plynu.
