Ulice Manhattanu toho času běžně vyplňuje shon podvečerní dopravní špičky. Vždy na konci května a v polovině července ale troubící auta nahradí davy čekajících fotografů. Zhruba od 18:30 místního času se lidé sejdou v severozápadních ulicích a vzhlíží směrem k New Jersey, k jevu zvaném „ManhattanHenge“ čili Manhattanský slunovrat. Slunce totiž jen dvakrát do roka zapáda přesně v ose ulic na Manhattanu a mezi mrakodrapy vytváří nezaměnitelný světelný efekt.
Úkaz je vždy nejlépe viditelný z pěti páteřních ulic v centrální části Manhattanu od Union Square až k Central Parku (14., 23., 34., 42., a 57. ulice). Doporučuje se navíc vybrat k pozorování co nejvýchodnější místo. Důvod je prostý – čím delší osu lemovanovu vysokými mrakodrapy máme před očima, tím zajímavější pohled. Neobvyklý západ Slunce je tak možné sledovat třeba z Brooklynu, kdy je sluneční kotouč vidět díky rovným ulicím skrze celý Manhattan.
Ke zvláštnímu astronomickému jevu dochází díky specifické síti ulic New Yorku. Ta vychází z přísně pravidelného rozložení dlouhých rovných ulic, které jsou rovnoběžné. Vždy po dva večery na konci května (většinou 28. a 29. května) a v létě (většinou 12. a 13. července) tak všechny západovýchodní ulice spojující oba newyorské přístavy (zvané Streets – na rozdíl od kolmých Avenues) symbolicky protnou místo, kde Slunce zapadá za obzor.
Název částečně vychází z názvu historického kultovního místa Stonehenge v Anglii, který proslavil podobný úkaz vídávaný přesně na den Slunovratu. Ulice New Yorku jsou však vychýleny zhruba o 30 stupňů od skutečných směrů světových stran. Právě díky tomu má New York svůj vlastní „slunovrat“, který neodpovídá kalendářnímu.
