Barmská Národní liga pro demokracii (NLD) zveřejnila svého kandidáta na prezidenta. Je jím spisovatel a univerzitní profesor Tchin Ťjo, blízký spolupracovník vůdkyně strany Su Ťij. Ona sama se hlavou státu stát nemůže, protože ji to znemožňuje ústava z roku 2008.
NLD s převahou vyhrála vloni v listopadu parlamentní volby a její kandidát zřejmě prezidentský post získá. Podle volebního zákona navrhuje jednoho kandidáta dolní komora parlamentu, druhého horní a třetího velení armády. Parlament pak na společné schůzi obou komor zvolí hlavu státu, ostatní dva kandidáti se stanou viceprezidenty.
Tchin Ťjo kandiduje za dolní komoru, kandidátem horní komory je Henry Van Thio, který reprezentuje barmské národnostní menšiny. I jeho kandidaturu navrhla NLD. O nominovaných bude parlament hlasovat v březnu, nový prezident má být do funkce uveden 1. dubna.
Osobní řidič se vzděláním na Oxfordu
V Barmě se v poslední době o kandidátovi NLD živě spekulovalo, hovořilo se například o osobním tajemníkovi Su Ťij nebo jejím lékaři. Devětašedesátiletý Tchin Ťjo je dlouholetým přítelem barmské disidentky, jistou dobu pracoval jako její řidič. „Je jí velmi loajální. To byla vlastnost, která rozhodla o jeho nominaci,“ soudí zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Devětašedesátiletý ekonom Tchin Ťjo vystudoval Oxford a v Barmě pracuje jako univerzitní profesor. Vede dobročinnou nadaci, která pečuje o obyvatele nejchudších oblastí země. Je věrným členem NLD a stál po boku Su Ťij při jejím propuštění z domácího vězení v roce 2010.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij na prezidenta kandidovat nemůže. Ústava z roku 2008 přijatá ještě nedemokratickým armádním režimem znemožňuje ucházet se o nejvyšší úřad osobám, jejichž rodinní příslušníci nemají barmské občanství. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel.
„Su Ťij s armádou několik měsíců vyjednávala o změně ústavy, ale neúspěšně,“ připomíná Šámalová. Už dříve však barmská politička prohlásila, že bude řídit zemi bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí jako hlavu státu. „Oficiálně by se mohla stát ministryní zahraničí,“ dodává Šámalová.
