Začátek dalšího kola mírových rozhovorů byl původně navrhován už na pondělí 7. března. De Mistura se ale rozhodl start jednání z technických a logistických důvodů přesunout až na odpoledne 9. března.
Podle de Mistury bude mít také dohoda o příměří víc času na to „si sednout“. „Ale déle to odkládat nebudu,“ upozornil zmocněnec OSN během rozhovoru s agenturou Reuters. „Nechceme, aby se rozhovory v Ženevě staly debatou o tom, zda byl klid zbraní porušen, nebo ne, chceme, aby šly k jádru věci,“ ujistil de Mistura.
Zmocněnec OSN by chtěl, aby se syrské strany soustředily na ústavní reformy, vytvoření vlády a uspořádání voleb, které by se měly konat do 18 měsíců. Je rovněž potřeba, aby byli propuštěni vězni. Kvůli válce muselo své domovy v Sýrii opustit přes pět milionů lidí, kteří by měli mít šanci hlasovat v budoucích volbách, dodal de Mistura.
Ženevská jednání mezi syrskou vládou a opozicí byla zahájena na konci ledna, 3. února je ale de Mistura přerušil, protože nebylo dosaženo potřebného pokroku. Znepřátelené strany tehdy jednaly nepřímo přes prostředníky.
Podle OSN je příměří v zásadě dodržováno
Dohoda o příměří mezi syrskou vládou a opozicí je první po pěti letech od vypuknutí konfliktu, který si vyžádal už 270 000 mrtvých a miliony uprchlíků. S klidem zbraní souhlasil jak syrský prezident Bašár Asad, tak stovky ozbrojených skupin a kurdští bojovníci. Příměří se netýká radikálních skupin, jako je Islámský stát a An-Nusra.
Podle pondělního vyjádření generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je klid zbraní v zásadě dodržován. Na opakované porušování příměří ale od soboty několikrát poukázalo Rusko, které je klíčovým spojencem prezidenta Asada, i takzvaná umírněná opozice. Mezinárodní pozorovatelé nicméně zaznamenali pokles násilí.
Asad nabízí povstalcům amnestii za složení zbraní
Syrský prezident během rozhovoru pro německou stanici ARD nabídl ozbrojené opozici amnestii výměnou za to, že složí zbraně. Její bojovníci by tak měli možnost vrátit se k „normálnímu životu“.
Asad uznal, že Sýrie v současnosti není „zcela svébytná“, což je důvod, proč potřebuje vojenskou pomoc Ruska, Íránu a libanonského hnutí Hizballáh. „Nepřišly bránit nás, ale sebe,“ podotkl.
Syrský prezident kvituje, že Německo doposud ochotně přijímalo uprchlíky ze Sýrie. Dodal nicméně, že by bylo chytřejší a méně nákladné, kdyby byla Syřanům poskytnuta pomoc, aby mohli dál žít ve vlastní zemi. To by se podle něho ale západní země musely rozhodnout „bojovat proti terorismu, a ne proti jeho zemi“.
Syrská státní média citovala Asada, že v rozhovoru pro ARD také řekl, že se syrská armáda zdržela reakcí na údajné případy porušení příměří ze strany povstalců, a to proto, aby dala šanci dohodě o příměří. „Teroristé porušili dohodu od prvního dne,“ tvrdil Asad.
