Evropská unie v pátek vyzvala Řecko, aby do tří měsíců vyřešilo problémy na své námořní hranici s Tureckem, přes niž míří příval imigrantů. Pokud se tak nestane, může komise navrhnout obnovení kontrol na vnitřních hranicích Schengenu až na dva roky, což by bylo bezprecedentní opatření. V krajním případě může být Řecko ze Schengenu vyloučeno.
Na ultimátu se dohodli na návrh Evropské komise ministři financí zemí EU na schůzce v Bruselu, protože současná situace podle nich schengenský prostor vážně ohrožuje. Řecko tak má do tří měsíců uvést do praxe 50 doporučení Unie pro zpřísnění kontroly hranic. Ultimátum bylo podle diplomatického zdroje z EU schváleno navzdory protestu Atén.
EU vystupňovala tlak na Atény den poté, co se Severoatlantická aliance rozhodla vyslat do Egejského moře své námořní loďstvo s cílem pomoci řešit přistěhovaleckou vlnu mezi Tureckem a Řeckem. Napětí zvýšila pohrůžka Ankary, že umožní odchod do Evropy všem syrským a dalším přistěhovalcům, kterých jsou v Turecku již miliony.
Do Řecka loni přišlo přes 850 tisíc migrantů a uprchlíků. Evropská komise ve zprávě z konce ledna vyhodnotila, že Řecko má vážné nedostatky při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru, a vyzvala Atény k nápravě s tím, že pokud se situace nezmění, mohou státy Schengenu dočasně obnovit kontroly na hranicích. V EU se otevřeně mluví i o tom, že v krajním případě by Řecko mohlo být vyloučeno ze zóny volného pohybu osob.
Jak v rozhovoru pro ČT upřesnil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, EU po Řecku především požaduje, aby mělo kontrolu nad tím, kdo přichází do Evropy, aby tamní úřady dokázaly identifikovat imigranty poté, co hranici překročí, sejmuly jim otisky a zanesly je do evropské databáze.
Za tři měsíce proběhne takzvaná schengenská evaluace, která zhodnotí, nakolik Řecko splnilo zadané úkoly. Už nyní ale země v této otázce podle Prouzy dělá více, než tomu bylo ještě na podzim, a evropské státy kromě toho nabízejí Aténám výraznější pomoc. Páteční ultimátum ministrů financí zemí EU Řecku nicméně bylo podle Prouzy pouhé formální potvrzení dohody, kterou již učinili ministři vnitra.
U tureckých hranic je v Sýrii na 100 tisíc uprchlíků
U tureckých hranic nyní v Sýrii čeká asi 100 tisíc civilistů, z nichž třetina dorazila od zahájení ofenzivy v syrském Aleppu začátkem února. Turecký vicepremiér Yalçin Akdogan, který pohraniční oblast navštívil, také uvedl, že jejich příliv k syrsko-turecké hranici se v posledních dnech zpomalil.
„Nyní je na syrské straně hranice devět táborů, v nichž je 100 000 lidí,“ prohlásil Akdogan na tiskové konferenci ve městě Öncüpinar na turecko-syrských hranicích. Dodal, že se právě staví desátý tábor asi tři kilometry od Turecka. OSN ve čtvrtek informovala, že ofenziva v Aleppu zahájená syrskou vládou a podpořená ruským letectvem 1. února vyhnala z města na 51 tisíc civilistů. Asi 35 tisíc z nich hledá nyní útočiště u tureckých hranic.
Turecko, které už přijalo na 2,7 milionu Syřanů prchajících před občanskou válkou, hranice uzavřelo, údajně pouští jen nemocné a zraněné. OSN a EU nyní naléhají na Ankaru, aby hranice otevřela. „Nikdo nebude Turecku dávat lekce z humanity,“ zopakoval Akdogan postoj turecké vlády. „Otevíráme hranice těm, kteří utíkají před smrtí. Ale ti na druhé straně vyvolávají nové vlny migrace, a staví nás tak do obtížné situace.“
O migraci jednala i Szydlová s Merkelovou
Polsko se chce aktivně podílet na řešení evropské uprchlické krize, ale systém povinných kvót na přerozdělení běženců nadále považuje za nepřijatelný, prohlásila v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou polská premiérka Beata Szydlová. Merkelová naznačila, že země EU by mohly být ochotny k přijetí dalších běženců, pokud uvidí, že se Turecko účinně snaží brzdit jejich proud.
Kancléřka rovněž potvrdila, že se příští týden podobně jako v prosinci kromě summitu EU uskuteční minisummit představitelů Německa, Rakouska, Francie, zemí Beneluxu, Finska, Švédska, Portugalska, Řecka, Slovinska a právě Turecka. Jde o země, které zvlášť intenzivně usilují o řešení uprchlické krize.
Schůzce obou političek dominovala vedle migrace i budoucnost Británie v EU. Šéfky vlád se shodly, že chtějí učinit vše, aby Británie v Unii setrvala.
