Prosazené zákony v Polsku kdokoliv může kritizovat, zároveň ale musí respektovat, že Poláci se pro takový směr rozhodli ve svobodných, demokratických volbách. Polská premiérka Beata Szydlová tak před europoslanci ve Štrasburku reagovala na kritiku své konzervativní vlády. Evropská komise nyní prošetřuje, zda Varšava skrze zákony o ústavním soudu a médiích neporušuje demokratické hodnoty EU.
- Konzervativní kabinet v režii strany Právo a spravedlnost (PiS) prosadil zákon, díky němuž vláda může do vedení veřejnoprávních médií dosazovat své lidi. Další kritizovaná změna se týká ústavního soudu – podle kritiků ochromuje chod instituce.
Svoboda a svrchovanost jsou podle Szydlové pro Poláky klíčovými hodnotami. „Naši otcové a dědové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů. Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít. Naučili jsme se to od Evropy,“ řekla ve štrasburském sídle europarlamentu Szydlová. Také opakovaně zmínila, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami - a to zvolením programu nynější vládní strany Právo a spravedlnost ve volbách.
Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropských mediálním standardům. Vláda se ale nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií, řekla Szydlová.
Kontroverzní polské zákony? Pohled europoslanců na kroky Varšavy se různí
Premiérka už dříve odmítla jakékoli pochybení. „Nepřekročili jsme ani neporušili žádný zákon demokratického státu. Jsme členem Evropské unie, jsme na to hrdí a dodržujeme její smlouvy. Současně ale musí Evropská unie respektovat to, že jsme suverénní stát, který má právo přijímat rozhodnutí sloužící svým občanům. Tak jako každý jiný členský stát EU,“ zdůraznila politička.
Evropská komise odeslala polské vládě další dopis, v němž ji žádá, aby vysvětlila své kroky. Už minulý týden spustila šetření stavu právního státu v Polsku. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit zemi hlasovací práva v Unii.
Mach: Brusel nemá právo dělat z Polska protektorát
Čeští europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS) či Petr Mach (Svobodní) už dali najevo, že s postupem Evropské komise nesouhlasí. „Evropská komise nemá právo dělat z Polska protektorát,“ prohlásil Mach. Postup Bruselu podle něj pošlapává národní svrchovanost země i demokratickou vůli jeho občanů.
Na odlišný přístup komise k Polsku a jiným zemím upozornil Pavel Poc z ČSSD. „Jistěže se Evropská komise musí zabývat potenciálním ohrožením právního řádu v kterémkoli členském státě Unie. Komise se ale podle mého v tomto případě chová trochu chaoticky a nestandardně,“ poznamenal.
Naopak zákonodárci Kateřina Konečná (KSČM) a Jaromír Štětina (TOP 09-S) mají z událostí v Polsku obavy. „Nový (polský) kabinet již schválil mnoho legislativních návrhů, které zemi posouvají od demokratického zřízení, a nevypadá to, že svůj povolební elán vyčerpal,“ řekla Konečná.
Pavel Telička (nestr. za ANO), vnímá spuštění procedury s Polskem, tudíž i dialogu, jako normální. „Některé (polské) legislativní kroky z posledního období jsou velmi nešťastné a naleptávají demokratické principy a postupy v této zemi (v Polsku),“ dodal.
Zástupci některých neziskových organizací vyzývají evropské politiky ke zdrženlivosti. „Není to úkol EU ani dalších zemí, aby říkaly demokraticky zvolené vládě v Polsku, co má, anebo nemá dělat. Mezinárodní neziskové organizace, think tanky, by definitivně měly kritizovat polskou vládu a zasahovat do debaty, ale zahraniční politici by měli být v tomto ohledu velmi pokorní,“ konstatoval šéf bruselské kanceláře think tanku Open Europe Pieter Cleppe.
Duda volá po racionálním dialogu
Napětí mezi Unií a Varšavou se snažil na své návštěvě Bruselu mírnit polský prezident Andrzej Duda. V Polsku se podle něj neděje nic tak mimořádného. „Apeluji na to, aby se tón debaty zmírnil, abychom mohli vést racionální dialog založený na faktech, a ne nějaké mediální výmysly, které nemají nic společného s realitou,“ upozornil Duda.
Na jeho stranu se postavil i předseda Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk. „Věřím, že Evropská komise jedná v dobré víře. Chce situaci vyjasnit, nechce Polsko stigmatizovat ani ponížit. Přesto si myslím, že by toho mohlo být dosaženo i jinými způsoby,“ uvedl Tusk.
Ten nepředpokládá, že by se téma mělo dostat na program únorového summitu EU ani dalších schůzek unijních lídrů.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
