Poslední sbohem Helmutu Schmidtovi: Bude chybět Německu i světu

Za výjimečného státníka, který bude Německu i světu chybět, označila Helmuta Schmidta německá kancléřka Angela Merkelová při smutečním ceremoniálu v hamburském kostele svatého Michala. Bývalý kancléř zemřel 10. listopadu v 96 letech.

Mezi 1800 smutečními hosty byli všichni členové německé vlády, prezident Joachim Gauck i jeho předchůdci Christian Wulff a Horst Köhler. Na státní pohřeb dorazili také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing či bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

„Helmut Schmidt nám bude všem chybět. Jeho smrt po sobě zanechala mezeru v politickém i v publicistickém světě,“ řekla Merkelová na pohřbu. Dodala, že Schmidt byl zapálený pro demokracii a pro její hodnoty. „Když byl přesvědčen, že je třeba udělat něco důležitého, udělal to a nebál se následků. Byl připraven zaplatit i tu nejvyšší cenu,“ uvedla.

Vyzdvihla Schmidtovy zásluhy o vytvoření společné evropské měny i o založení skupiny ekonomicky silných zemí G7. Zároveň připomněla i boj bývalého kancléře proti teroristické organizaci Frakce rudé armády (RAF), která prováděla v Německu teroristické útoky. Boj proti terorismu dala do souvislosti se současnou bezpečnostní situací v Evropě.

„Dnes, kdy se loučíme s Helmutem Schmidtem, znovu čelíme hrozným atentátům. Naše myšlenky stále míří do Paříže, k obětem útoků před deseti dny a k jejich blízkým. Motivy a okolnosti jsou dnes jiné, ale terorismus zůstává terorismem. Vražedné zločiny, jejichž pachatelé pohrdají lidmi, nemůže nic ospravedlnit,“ řekla Merkelová. 

Joachim Gauck u rakve Helmuta Schmidta
Zdroj: Kay Nietfeld/Reuters

Podle kancléřky sice vyvstává otázka, jak by na útoky reagoval Schmidt, odpověď ale musí hledat současní politici. „Musíme sami dokázat, že jsme pochopili, co to znamená převzít zodpovědnost,“ řekla. Podle ní je třeba jednat rozhodně a zachovat mezinárodní solidaritu. „Svoboda je silnější než teror a nenávist. Lidskost je silnější než nelidskost,“ řekla kancléřka. Za giganta veřejného života označili bývalého kancléře ve smutečních projevech i Kissinger a hamburský primátor Olaf Scholz.

Pohřeb se uskutečnil podle představ samotného exkancléře. Schmidt sám určil místo, kde se má poslední rozloučení konat, vybral i hudbu a úryvky z Bible.

V okolí kostela svatého Michala byly desítky policistů, vzhledem k napjaté bezpečnostní situaci a k přítomnosti celé německé politické elity hlídali prostor i odstřelovači. Přesto se s exkancléřem přišly do ulic rozloučit stovky obyvatel Schmidtova rodného Hamburku. Postávali kolem cesty, kudy projel vůz s rakví, aby naposledy vzdali čest někdejšímu kancléři, který před působením ve vládě byl i primátorem tohoto německého přístavního města.

Schmidt byl spolkovým kancléřem v letech 1974 až 1982 a po Willym Brandtovi byl druhým sociálním demokratem, který tuto funkci po druhé světové válce zastával. Zemi provedl obtížným obdobím ropných šoků a domácího terorismu, jeho vláda ale skončila předčasně kvůli sporům mezi koaličními sociálními demokraty a liberály o podobu hospodářské politiky. Po odchodu z vrcholné politiky se Schmidt stal spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit. Do posledních dnů zůstal významným komentátorem německého společenského dění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled