Země visegrádské čtyřky plánují na jaře společně jednat o případech odebírání dětí. Jde o reakci na kauzu Evy Michalákové, které norské soudy nedávno odepřely práva na její syny. Výsledkem diskuse zemí střední Evropy má být společný postoj k řešení těchto případů. Velmi podobný nyní v Norsku řeší i Slovensko.
Odebírání dětí v Norsku řeší i další státy. V4 chce hledat společný postoj
Případ se týká slovensko-norského páru, který už sedm měsíců nemůže vychovávat své děti. Matce Norce, která je po zánětu mozkových blan hluchoněmá a otci Slovákovi dceru odebral tamní sociální odbor, když jí byly necelé tři měsíce. Matka prý neudržovala s dítětem dostatečný oční kontakt a nemluvila na něj. „Ve zprávě přišlo, že matka je neslyšící, ale dítě potřebuje slyšící a mluvící matku," uvedla babička odebrané dívky v Norsku Jana Ladická.
Rodina už v Norsku absolvovala první soud, ale neúspěšně. Soud dal za pravdu norskému úřadu Barnevern a stanovil, že dívka má být dána k adopci. Rodiče se však ihned odvolali a další soud je tak čeká v únoru.
Státy V4 mají ladit společný postoj při jednání s norskými úřady (zdroj: ČT24)
Podobné problémy kromě Česka a Slovenska řeší například i Polsko. Případy odebírání dětí z biologických rodin v zahraničí se proto budou na jaře zabývat i ministři zemí V4. Setkání iniciuje česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Úroveň ochrany práv dětí je v každé zemi trochu jiná. Zatím neexistuje žádný systém, který by to dokázal sjednotit ve společném postupu.
O počínání norských úřadů už se zajímá také Evropský parlament. Za poslední čtyři roky k tématu vydal dvě rezoluce. Ty upozorňují zejména na odebírání bez relevantních důvodů nebo nedostatečný kontakt s dětmi po dobu vyšetřování.
Ostatně na to samé si dlouhodobě stěžuje také Eva Michaláková a její právníci. Během úterý mají poslat odvolání proti verdiktu norské sociální komise. Ta poslala mladšího syna k adopci, ke staršímu má matka ztratit rodičovská práva.