Při vzpomínkových akcích k 70. výročí svržení americké atomové bomby na japonské město Nagasaki premiér Šinzó Abe zopakoval, že Japonsko zůstane zemí bez jaderných zbraní. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že předseda vlády se minulý týden stal cílem kritiky za to, že stejný slib neudělal při výročí bombardování Hirošimy.
Na výročí Nagasaki slíbil premiér Abe Japonsko bez jaderných zbraní
Japonsko dlouhodobě odmítá vlastnit nebo vyrábět jaderné zbraně i povolit, aby byly do země dovezeny.
Jako jediná země na světě, která za války zažila jaderný útok, se znovu zavazuji k tomu, že budu prosazovat, aby svět byl bez atomových zbraní, a že budou dodrženy principy, které tyto zbraně odmítají.
Japonský ministr obrany ovšem tento týden vyvolal další spory ohledně kontroverzní bezpečnostní legislativy, když řekl, že podle zákonů, které jsou nyní v parlamentu, není vyloučen převoz jaderných zbraní patřících armádám jiných zemí.
Dolní komora japonského parlamentu nedávno schválila zákony, které za určitých podmínek umožní nasadit japonskou armádu v zahraničí. Tyto normy zásadním způsobem mění bezpečnostní politiku země, protože nynější pacifistická ústava, sepsaná Američany po druhé světové válce, zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany. Abeho vláda má většinu i v horní komoře parlamentu. Nicméně podle průzkumů veřejného mínění si většina Japonců tyto změny nepřeje.
„Tlouštík“ měl být původně svržen na Kókuru s vojenskými sklady
Za úsvitu 9. srpna 1945 odstartoval z letiště na ostrově Timian bombardér B-29 pilotovaný majorem Sweeneym. Na jeho palubě se nacházela plutoniová bomba, nazvaná na počest Winstona Churchilla „Fat Man“ (Tlouštík). Jako primární cíl náletu bylo určeno město Kókura s vojenskými sklady. Hustá oblačnost ale znemožnila zaměření cíle, a proto velitel letadla změnil kurz na záložní cíl - Nagasaki. Minutu po jedenácté hodině letoun pumu odhodil. Bomba vybuchla ve výšce 600 metrů nad městem.
- Dvakrát účinnější plutoniová puma určená pro Nagasaki napáchala výrazně menší škody než uranová bomba použitá v Hirošimě. Příčinou byl především kopcovitý terén v Nagasaki a nepravidelná zástavba, která zabránila šíření požáru.
- Přesto bylo zhruba 40 procent města zničeno nebo vážně poškozeno. Okamžitě po výbuchu zahynulo 39 tisíc lidí a zhruba stejný počet obyvatel utrpěl různě těžká poranění. Další lidé zemřeli na následky působení radioaktivního záření později.
- Svržení atomové bomby na Nagasaki připravilo o život až 80 000 lidí, převážně civilistů. O tři dny dříve poznala účinky této ničivé zbraně Hirošima. Spojené státy takto chtěly přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů.
Japonská Nejvyšší rada se ani po ničivých důsledcích pumového útoku nebyla schopna dohodnout na kapitulaci. O stanovisko proto požádala císaře Hirohita, který označil ukončení války za jedinou cestu k obnově světového míru a záchraně národa před utrpením. O šest dní později, 15. srpna 1945, byla kapitulace rozhlasem oznámena národu.