Při vzpomínkových akcích k 70. výročí svržení americké atomové bomby na japonské město Nagasaki premiér Šinzó Abe zopakoval, že Japonsko zůstane zemí bez jaderných zbraní. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že předseda vlády se minulý týden stal cílem kritiky za to, že stejný slib neudělal při výročí bombardování Hirošimy.
Japonsko dlouhodobě odmítá vlastnit nebo vyrábět jaderné zbraně i povolit, aby byly do země dovezeny.
Japonský ministr obrany ovšem tento týden vyvolal další spory ohledně kontroverzní bezpečnostní legislativy, když řekl, že podle zákonů, které jsou nyní v parlamentu, není vyloučen převoz jaderných zbraní patřících armádám jiných zemí.
Dolní komora japonského parlamentu nedávno schválila zákony, které za určitých podmínek umožní nasadit japonskou armádu v zahraničí. Tyto normy zásadním způsobem mění bezpečnostní politiku země, protože nynější pacifistická ústava, sepsaná Američany po druhé světové válce, zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany. Abeho vláda má většinu i v horní komoře parlamentu. Nicméně podle průzkumů veřejného mínění si většina Japonců tyto změny nepřeje.
„Tlouštík“ měl být původně svržen na Kókuru s vojenskými sklady
Za úsvitu 9. srpna 1945 odstartoval z letiště na ostrově Timian bombardér B-29 pilotovaný majorem Sweeneym. Na jeho palubě se nacházela plutoniová bomba, nazvaná na počest Winstona Churchilla „Fat Man“ (Tlouštík). Jako primární cíl náletu bylo určeno město Kókura s vojenskými sklady. Hustá oblačnost ale znemožnila zaměření cíle, a proto velitel letadla změnil kurz na záložní cíl - Nagasaki. Minutu po jedenácté hodině letoun pumu odhodil. Bomba vybuchla ve výšce 600 metrů nad městem.
- Dvakrát účinnější plutoniová puma určená pro Nagasaki napáchala výrazně menší škody než uranová bomba použitá v Hirošimě. Příčinou byl především kopcovitý terén v Nagasaki a nepravidelná zástavba, která zabránila šíření požáru.
- Přesto bylo zhruba 40 procent města zničeno nebo vážně poškozeno. Okamžitě po výbuchu zahynulo 39 tisíc lidí a zhruba stejný počet obyvatel utrpěl různě těžká poranění. Další lidé zemřeli na následky působení radioaktivního záření později.
- Svržení atomové bomby na Nagasaki připravilo o život až 80 000 lidí, převážně civilistů. O tři dny dříve poznala účinky této ničivé zbraně Hirošima. Spojené státy takto chtěly přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů.
Japonská Nejvyšší rada se ani po ničivých důsledcích pumového útoku nebyla schopna dohodnout na kapitulaci. O stanovisko proto požádala císaře Hirohita, který označil ukončení války za jedinou cestu k obnově světového míru a záchraně národa před utrpením. O šest dní později, 15. srpna 1945, byla kapitulace rozhlasem oznámena národu.
