Dvoumilionová země na hranicích s Ruskem má v souvislosti s krizí na Ukrajině i vnitřní problémy. Tvoří ji z více než jedné čtvrtiny Rusové, přičemž kolem 300 tisíc ruskojazyčných obyvatel spadá do kategorie tzv. „neobčanů“. Nesložili totiž zkoušky, aby získali lotyšské občanství. V zemi, která má kvůli komplikované historii různorodé složení obyvatelstva, tak dělají starost i ruská média, z nichž zaznívá ruská propaganda.
Lotyšsko se obává ruskojazyčných obyvatel jako rizikového faktoru
3 minuty
UDÁLOSTI: Lotyšsko má obavy ze své ruské menšiny
Alexandr Gaponěnko prožil většinu života v Lotyšsku, přesto není jeho občanem. Ve zvláštním osobním dokumentu má napsáno, že je tzv. neobčanem. Jako etnický Rus totiž odmítá složit zkoušky a získat lotyšské občanství. Považuje to za ponižující. Gaponěnko patří k vlivné skupině lotyšských Rusů, kteří také protestují na srazech nacionalistů a silně kritizují vládu v Rize. Odmítá i solidaritu lotyšské vlády s Ukrajinou. „Ukrajinští národní socialisté provádějí genocidu tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Pokud je to normální, pak to bude za chvíli normální i v Lotyšsku,“ poznamenal Gaponěnko. Pokud se ale místní Rusové bojí, strach mají i Lotyši.
Alexandr Gaponěnko
Vysoký podíl Rusů jako dědictví sovětských časů
Lotyšsko se po událostech na Ukrajině obává tak jako jeho pobaltští sousedé, že by se Moskva mohla pokusit uplatnit ukrajinský scénář pomoci svým krajanům i u nich. Rusové totiž tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, ve velkých městech, jako je Riga, je to skoro polovina. Pro Rusy, kteří dlouhodobě žijí na území Lotyšska, je ale naturalizace vyžadující znalost lotyšského jazyka a znalost dějin země rozporuplná věc. Většina totiž nejsou noví imigranti, ale lidé, kteří se sem dostali v důsledku rusifikace v době Sovětského svazu. Po vyhlášení nezávislosti Lotyšska se jejich postavení zkomplikovalo. Nemohou volit nebo zastávat veřejné funkce.
Jako neobčané tak nemohou využít plnou škálu občanských svobod, platí to ale i pro další národnostní menšiny na území země. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Bělorusové. Občanství získali s nezávislostí země v devadesátých letech lidé, kteří se v Lotyšsku narodili před rokem 1940, tedy před první sovětskou okupací. Platí ale i pro děti dosavadních neobčanů, pokud se v zemi narodily po roce 1991. Lotyšsku se mělo podařit v průběhu let 1995–2010 počet neobčanů snížit zhruba o polovinu.
Starosta Rigy Nils Ušakovs, šéf nejsilnější ruské politické strany v Lotyšsku
Vliv Ruska: starosta Rigy mírní představy, obraz médií je jiný
Přesto ruskojazyčné obyvatelstvo bez občanství označují úřady za rizikový faktor. Podezřívají je totiž, že jsou i financováni a podporováni z Moskvy. Nils Ušakovs je šéf nejsilnější ruské politické strany v Lotyšsku Centrum harmonie, zároveň je starostou hlavního města Riga. Rezolutně odmítá, že by měl Kreml na lotyšské Rusy vliv. „Je to nejen přehnané, prostě to není pravda. Většina ruskojazyčných obyvatel Lotyšska jsou zdejší občané a patrioti této země,“ tvrdí Ušakovs. Lotyšské úřady i bezpečnostní experti o tom ale zcela přesvědčení nejsou. „Jejich organizace dostávají ruské státní peníze. A za ně od nich Moskva chce, aby podporovali oficiální ruskou politiku,“ uvedla Maris Cepuritis z Centra pro východoevropská studia v Rize.
Problém Lotyšsku dělají i ruská média, která jsou v Lotyšsku viditelnější a vlivnější, protože z nich ruská menšina trvající na svém jazyku čerpá informace. Vysílání státních ruských televizí proto poutá v Lotyšsku velkou pozornost, protože do země přináší kremelskou propagandu. Obyvatelům Pobaltí třeba tvrdí, že z jejich území se Američané chystají napadnout Rusko. Kanál REN TV tak začátkem března vysílal o cvičení jednotek NATO. Informovali, že scénář cvičení předpokládá, že vládu v Moskvě převzali ozbrojení radikálové a že NATO nemá jinou možnost, než poslat vojáky do Ruska. Podporují tak politickou verzi, v níž je NATO agresor.
Olga Dragilevová
Novinářka Olga Dragilevová pozoruje vysílání kremelských kanálů dlouhodobě. Rusko podle ní sice není schopné v Pobaltí opakovat krymský nebo donbaský scénář, terén si přesto připravuje. „Je to pro Kreml taková rezerva. Máme je k dispozici, sledují naše televize, a až bude potřeba, pustíme do nich příslušný jed,“ prohlásila Dragilevová. Nepřekvapí, že v druhé polovině března se lotyšská vláda shodla na vytvoření vlastního státního televizního kanálu, který bude vysílat v ruštině a pro ruskou menšinu v Lotyšsku vytvoří alternativní zdroj informací. Stanice LTV3 má zahájit provoz v polovině příštího roku. Počítá se i se zvláštním vysíláním určeným pro převážně ruskojazyčnou oblast Latgalska na východě země. Podobné rozhodnutí padlo i v sousedním pobaltském státu, Estonsku, kde by podobný mediální model měl vstoupit v praxi ještě letos.
Lotyšsko zároveň čelí vnější hrozbě. Lotyšský vzdušný prostor totiž pravidelně ohrožují ruské stíhačky a u hranic jsou tisíce ruských vojáků. Malá členská země NATO s vlivnou ruskou komunitou má nicméně garance, že ji spojenci v případě potřeby ochrání. Připomenulo se to i aliančním cvičením v Pobaltí a americkým kovojem, který tudy projížděl tak jako Českem. Úplný klid to ale Lotyšům nezajistí.
